Kolektivní monografie je dílčím příspěvkem k problematice tematizované v rozličných podobách již od prvních filozofických úvah, od prvních reflexí na téma umění.
Autor v této knize zkoumá biblický Jonášův příběh a nejen s pomocí hlubinné Jungovy psychologie hledá příčiny roztržení našeho bytí a lék k jeho opětovnému scelení.
Karel Havlíček je podle T. G. Masaryka "nedostižným vzorem českého žurnalisty". Podle publicisty a vydavatele Bohumila Slámy je zakladatelem české politologie, Masaryk pak největším, avšak dosud ne plně doceněným českým filosofem a politikem.
Výklad prvních dvou kapitol knihy Berešit (Genesis), v nichž autor nachází dva lidské prototypy - kreativního a majestátného (a majetnického) "Adama I" a Bohu oddaného muže smlouvy, osamělého "Adama II".
Kniha se věnuje tématu oproštění u Mistra Eckharta, středověkého teologa, a kazatele, "otce německé mystiky", který ve svém díle jedinečným způsobem spojuje středověkou teologickou tradici s hlubokou spirituální zkušeností mystické jednoty.
Kronikář čchanového buddhismu z 9. století nás v této práci seznamuje se zráním, a formováním učení slovutného opata Lin ťiho na břehu řeky Chu tchuo, který dodnes patří k nejvíce oceňovaným a nejznámějším postavám čínského buddhismu.
Kolektivní studie Řád a chaos v archaických kulturách přináší sedm statí předních českých badatelů, kteří analyzují pojmy řádu a chaosu ve vybraných archaických kulturách.
Je obecně známo, že děd Václava Havla Vácslav Havel (1861-1921) byl podnikatelem ve stavebnictví a podporovatelem české kultury. Je však téměř neznámo, že se stal sám autorem knihy, pojednávající svérázným způsobem témata na pomezí náboženství a filosofie.
Kniha zkoumá nová paradigmata v současné biologii a do hloubky se zabývá přínosem vědců jako jsou Richard Dawkins,
Barbara McClintock, Adolf Portmann, D. Bohm, R. Sheldrake a G. Bateson.
Autor se zabývá Augustinovými snahami o syntézu křesťanství a antiky, jeho názory na vztah jednotlivce k církevní instituci, zdůrazňuje jeho chápání lidské svobody a nutnosti aktivity a mravní zodpovědnosti každého jedince.
Pokus o filosofickou reflexi převážně křesťanské, buddhistické, hinduistické, islámské, taoistické a zenové mystiky, opírající se o výpovědi jejich význačných představitelů.
Kniha je líčením příběhu fenomenologických diferencí týkajících se povahy jevů. A to, jak již název naznačuje, především v rámci nové francouzské fenomenologie.
Myslíme pojmy, to jest slovy, avšak je rovněž možné myslet obrazy? Nikoli obrazným způsobem, metaforami a jinými prostředky nepřímého vyjadřování, nýbrž skutečně v obraze? Současná filosofie klade tuto otázku pouze nepřímo.
Kniha profesora Milana Nakonečného představuje učení a dílo „Neznámého filosofa“ Louis-Claude de Saint Martina a popisuje dějiny a působení na něj navazujícího esoterního křesťanského martinistického řádu.
