Autor se zabývá Augustinovými snahami o syntézu křesťanství a antiky, jeho názory na vztah jednotlivce k církevní instituci, zdůrazňuje jeho chápání lidské svobody a nutnosti aktivity a mravní zodpovědnosti každého jedince.
Dotisk 1.vydání 1.dílu rozsáhlého encyklopedického projektu, který postupně zahrne všechny církevní řády, kongregace a řeholní společnosti včetně ženských.
V tomto dílu Františkánských pramenů se setkáváme s životopisy sv. Františka, jež vznikaly v období od výzvy generálního ministra Crescencia z Jesi, až do generální kapituly z roku 1260, která se rozhodla "udělat pořádek" ve Františkově hagiografii.
Druhý svazek druhého dílu unikátní práce M. Bubna zahrnuje mnišské řády působící na našem území, především benediktiny a cisterciáky, ale i celestiny, kartuziány, trapisty a baziliány.
Němečtí filosofové R. Spaemann a R. Loew v základním interdisciplinárním díle podávají přehled dějin teleologického myšlení od antiky do současnosti a osvětluje odmítání teleologických jevů v novověké přírodní vědě.
