„Člověk - zvíře politické“ je Aristotelův výrok. Nemohl mít ponětí o tom, že se za třiadvacet století budou lidé dívat jiným lidem do hlavy, co se jim tam v průběhu politického rozhodování děje, ani o tom, proč se to děje.
V sedmi desítkách fejetonů se autorka zamýšlí nad tím, jaké poučení do života je možné najít i v těch nejobyčejnějších věcech, jako je třeba ztracený svetr, otlučený hrnek nebo patník u cesty.
Kniha vůbec poprvé v ucelené podobě představuje publicistickou tvorbu básníka Oldřicha Mikuláška, s níž se v letech 1934-1952 postupně seznamovali čtenáři přerovského listu Obzor a brněnských deníků Rovnost a Lidové (resp. Svobodné) noviny.
Sborník vybraných článků, úvah a esejů představuje čtenářům Erazima Koháka ne jen jako filosofa, jak ho znají z prací jako Domov a dálava, Zelená svatozář, Jan Patočka: filosofický životopis a dalších, nýbrž jako komentátora věcí politických i kulturních.
Formou „kritické vizitky“ se autor vyjadřuje k aktuální slovesné tvorbě (básnické i prozaické) mj. E. Hakla, V. Kahudy, S. Komárka, H. Andronikovy, R. Ludvy, M. Kozelky, A. Nádvorníkové, N. Reimanové, S. Fischerové nebo K. Rudčenkové.
Kniha obsahuje deset rozhovorů s předními českými jazykovědci nejrůznějších zaměření (s F. Danešem, E. Hajičovou, P. Jančákem, M. Komárkem, I. Nebeskou, B. Palkem, J. Povejšilem, M. Těšitelovou, O. Uličným a R. Večerkou).
