Nejprodávanější tituly - květen 2022
genealogie, heraldika, šlechta

Příslušníci šlechtického rozrodu Hertvíků z Rušinova (zemanů z Ostružna) byli na Čáslavsku a Chrudimsku usazeni nejpozději od počátku 14. století. K nejznámějším představitelům rodu patřil Jan Hertvík z Rušinova a na Lichtenburku (cca 1395–1455).

Velkolepá anglicko-česká publikace Jiří Louda: Erby rytířů Podvazkového řádu přináší před tisíc osobitých kreseb erbů jednotlivých členů řádu, a mapuje tak téměř sedmisetletou historii jednoho z nejvýznamnějších společenství v Evropě.

V kontrastu s tradičním narativem polské historické identity, přináší tato kniha realističtější obraz polského šlechtického světa, českému čtenáři doposud víceméně neznámý.

Dílo sleduje, jak k nám německá příjmení pronikala v několika vlnách kolonizace a během dosídlování opuštěných českých území po třicetileté válce. Všímá si toho, jak se tato jména měnila a přizpůsobovala českému jazykovému prostředí.

Ženy českých panovníků tvoří rozsáhlé téma, které dosud není historicky plně zhodnoceno. České kněžny a královny tak zůstávají stát ve stínu svých manželů a jen tu a tam se některé z nich vynořují z toku času jako výrazné osobnosti, jimž se skutečně dařilo významně ovlivňovat osudy Českého království.

Anglické, skotské a irské nobilitované rody, které se zakoupily na panstvích, později velkostatcích, v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Cesta pátého dílu "Erbovní mapy" nás zavede do krajiny severozápadně od Prahy. Mapuje území bývalého Slánského kraje připojeného v roce 1714 k Rakovnickému kraji.

Krajina zemí Koruny české je hustě popsanou knihou, do níž generace našich předků vkládali další a další listy. Ze stránek časů minulých i nedávných před námi defilují zhmotněné symboly–tvrze, hrady a zámky, které mnohdy tvoří dominantu svému okolí.

Autor pozorně sleduje život a činy Vladislava II. a odmítá rozšířenou představu o slabošském králi, neopomíjí jeho dlouholetého soka Matyáše Korvína a poté krále-dítě Ludvíka, který zahynul u Moháče.