Princ Felix von Merlin stál před důstojnou budovou Mozartea v Salcburku. Tady, na Vysoké škole múzických a výtvarných umění, se seznámí s tajemstvím hudby, která pro něj znamená tak moc.
Byl nádherný květnový den, na nebi ani mráčku. Ptáci zpívali a jarní květiny se předháněly, která bude vonět víc. Když Silvina postřehla, že na lavičce sedí princ Frederik, zrychlila krok.
Kníže Alexandr si na filmovém festivalu pozornost tisku očividně vychutnával. „Kdo je momentálně ženou vašeho srdce, kníže?“ zeptal se jeden z novinářů. Kníže se zadíval do davu a pohledem vyhledal náhodnou známost ze začátku večera.
Vlažný vzduch byl prosycen vůní šípkových keřů. Dietmar von Brockhorst se zhluboka nadechl a pousmál se. Kráčel za něžnou vůní, která jej přilákala až sem. Ještě několik kroků – a spatřil princeznu Biancu.
Byla to okouzlující oslava, ale Liana von Lundt se vůbec nebavila. Kde je dědeček? Má zpoždění a ona si o něj začíná dělat starosti. Už dávno by tady měl být. Určitě by záměrně nepropásl onen okamžik, kdy se oznamuje vnuččino zasnoubení.
Byla to okouzlující oslava, ale Liana von Lundt se vůbec nebavila. Kde je dědeček? Má zpoždění a ona si o něj začíná dělat starosti. Už dávno by tady měl být. Určitě by záměrně nepropásl onen okamžik, kdy se oznamuje vnuččino zasnoubení.
