Druhá část třídílná biografie o životě a díle jednoho z nejznámějších a nejčtenějších autorů světové literatury, pražského německy píšícího spisovatele Franze Kafky (1883–1924) je rozsahem i významem monumentální, výjimečná a zcela ojedinělá.
Modernisté pojednávají o čtyřech klíčových osobnostech moderní anglické literatury: o T. S. Eliotovi, Jamesi Joyceovi, Virginii Woolfové a D. H. Lawrenceovi.
Knižní rozhovor česko-běloruského básníka a překladatele Maxe Ščura s čelným představitelem současného českého surrealismu, básníkem a esejistou Františkem Dryjem.
Píše se rok 1939. Cvetajevová podlehla přání svého muže a dcery, aby se vrátila domů. Nedbala varování přátel, kteří ji upozorňovali na tehdejší politickou situaci v zemi. Záhy přišlo rozčarování.
První díl autobiografie Arthura Koestlera zachycuje dětství, dospívání a mládí pozdějšího slavného autora a končí jeho vstupem do komunistické strany na konci roku 1931.
První biografie české spisovatelky Jany Krejcarové-Černé, dcery novinářky MIleny Jesenské a architekta Jaromíra Krejcara. Autorka čerpala z archivů, dopisů, osobních rozhovorů, ale i z policejních spisů nebo dokumentů z psychiatrických léčeben.
Jedinečná vzpomínková kniha napsaná dcerou Jana Zábrany k třicátému výročí jeho úmrtí. Plnohodnotná umělecká próza, která přesným a břitkým jazykem podává pravdivý obraz české společnosti v poválečném půlstoletí na pozadí tzv. rodinné historie.
K sedmdesátému výročí úmrtí Mileny Jesenské vychází třetí české knižní vydání knihy její dcery, básnířky a prozaičky Jany Černé, rozené Krejcarové. Kniha strhujícím způsobem vypráví životní příběh vynikající české novinářky, přítelkyně Franze Kafky.
Jiří Trávníček se už řadu let zabývá čtenářstvím.
Jeho publikace, založené na kvantitativním výzkumu (Čteme? a Čtenáři a internauti), přinesly po mnoha letech konečně důležitá data o oblasti, která zůstávala stranou zájmu literární vědy.
