Vypravěčem částečně autobiografického textu je žena středního věku, profesí vysokoškolská profesorka, která se po vystřízlivění z iluzí a z nespokojenosti nad svým osobním životem navrací do rodného domu.
Ve svém románu autorka předkládá sugestivní generační výpověď, která je i výjimečně přesnou analýzou komunistického režimu. S brilantním humorem nemilosrdně charakterizuje ona léta naděje a zklamání.
Bratrům Tomášovi a Kubovi přinese stěhování do nového domu netušené dobrodružství. Připojí se k tajné klučičí partě a společně s novými kamarády se stanou svědky krádeže vzácného obrazu. Důvtipní malí detektivové přivedou policii na stopu zloděje.