Kniha poskytuje komplexní srovnávací analýzu průběhu tohoto procesu v Německé demokratické republice, Československu, Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku a Polsku.
Toto je reportáž o zemi sužované hrůzovládou diktátora Envera Hodži, který po roztržce s Jugoslávií, Sovětským svazem a Čínou uvěřil tomu, že se Albánie může stát soběstačnou komunistickou pevností.
Lubomír Vejražka navazuje svou novou knihou na dva tituly, ve kterých se rovněž zabýval často opomíjenými tématy souvisejícími s komunistickou represí a jejich nedostatečnou reflexí současnou společností.
Publikace se zabývá vznikem a prvními roky existence samostatného Československa v mezinárodních souvislostech. Výsledky první světové války a následný vývoj přinesly zásadní změny mocenských poměrů v Evropě.
Autor popisuje své zážitky v uvedených třech zemích, kde měl možnost (zejména v Jižní Koreji a Japonsku) poznat z blízka jak život v rodinách, tak i na univerzitách a v náboženských centrech. Zaměřuje se mj. na rozdíly života, etikety a vůbec zvyků j
Čtivá a na širokou veřejnost cílená historie Habsburků v Evropě. Autor se snaží podat čtenáři komplexní pohled na dějiny rodu Habsburků od počátku jejich vzestupu po první světovou válku.
Všichni lidé všech dob si dávají jména, mají vymezenou rodinu a příbuzné, dávají si dary, zdobí svá těla, pečují o vlasy, počítají, užívají gest, zhotovují nástroje, dělí si mezi sebou práci, znají zákony, truchlí či nějak „tancují“.
Mezi zápisky našich pradědů z Velké války je deník polního kuráta Stanislava Sudy výjimečný. Pokrývá dlouhé období od začátku války až do léta 1917 autorovu daru barvitě zážitky se čte doslova dechem.
Druhý díl úspěšného titulu z roku 2018 přináší zvukové portréty 58 parašutistů z londýnských výsadků za II. světové války. Tentokrát z období 1943-1945. Mapuje jejich životy před válkou, cestu do exilu i odvážný návrat do okupované vlasti.
Čtyři významné panské moravské rody ovládaly ve středověku ze svých sídel podstatnou část oblasti vytyčené v 21. dílu Erbovní mapy, která nás tentokrát zavádí na moravskou stranu Českomoravské vrchoviny.
Kniha nabízí neotřelý a zneklidňující pohled na zemi v područí charismatického vůdce. Autor sleduje vývoj fašismu od samých počátků až po jeho dopad na současnost a zkoumá, proč se toto hnutí těšilo takové podpoře většiny obyvatel Itálie.
Germania je osobitý průvodce po regionech, které autor miluje a obdivuje. Živým jazykem líčí minulost Německa od jeho počátků až po zrod moderního německého státu.
Hrady, hrádky a tvrze v krajině spolehlivě upoutají naši pozornost. Patříte-li mezi obdivovatele majestátnosti kamenných svědků minulých časů a nespokojíte-li se s tím, co vám o nich sdělí standardní turistický průvodce, pak držíte v rukou tu správnou knihu.
Čtvrtý svazek je věnovaný hradům, zámkům a tvrzím, tentokrát ze severu Čech. Jedná se o objekty z území dnešního Ústeckého a Libereckého kraje, bez okresu Semily.
Georges Sorel (1847–1922) byl francouzský politický myslitel, vnímaný hlavně jako teoretik revolučního syndikalismu. Proslul knihou Úvahy o násilí, v níž předložil svou obhajobu revolučního násilí.
Osobní příběhy Tibeťanů z různých společenských vrstev na pozadí dějinných událostí. Jak se žije v zemi, jejíž kulturu, víru i jazyk chce pohltit čínská supervelmoc?