Literárněhistorická práce rusistky Miluše Zadražilové (1937–2012) je výsledkem jejího celoživotního profesního i osobního zájmu o epochu, již nejčastěji charakterizovala slovy nervní či exaltovaná. Jedná se o přelom 19. a 20. století.
Mezi zápisky našich pradědů z Velké války je deník polního kuráta Stanislava Sudy výjimečný. Pokrývá dlouhé období od začátku války až do léta 1917 autorovu daru barvitě zážitky se čte doslova dechem.
Čtyři významné panské moravské rody ovládaly ve středověku ze svých sídel podstatnou část oblasti vytyčené v 21. dílu Erbovní mapy, která nás tentokrát zavádí na moravskou stranu Českomoravské vrchoviny.
Kniha nabízí neotřelý a zneklidňující pohled na zemi v područí charismatického vůdce. Autor sleduje vývoj fašismu od samých počátků až po jeho dopad na současnost a zkoumá, proč se toto hnutí těšilo takové podpoře většiny obyvatel Itálie.
Germania je osobitý průvodce po regionech, které autor miluje a obdivuje. Živým jazykem líčí minulost Německa od jeho počátků až po zrod moderního německého státu.
Čtvrtý svazek je věnovaný hradům, zámkům a tvrzím, tentokrát ze severu Čech. Jedná se o objekty z území dnešního Ústeckého a Libereckého kraje, bez okresu Semily.
Georges Sorel (1847–1922) byl francouzský politický myslitel, vnímaný hlavně jako teoretik revolučního syndikalismu. Proslul knihou Úvahy o násilí, v níž předložil svou obhajobu revolučního násilí.
Osobní příběhy Tibeťanů z různých společenských vrstev na pozadí dějinných událostí. Jak se žije v zemi, jejíž kulturu, víru i jazyk chce pohltit čínská supervelmoc?
