Sedmý díl "Velkých dějin zemí Koruny české" popisuje období od nástupu Habsburků na český trůn do počátku druhého českého stavovského povstání (1526-1617), jež je označováno za první století novověku.
Kniha se u nás poprvé soustavně zabývá analýzou různých českých a slovenských politických skupin, které se v průběhu druhé světové války dostaly do opozice vůči prezidentu Edvardu Benešovi a československé exilové vládě ve Velké Británii.
Z drobných esejů, zařazených do tohoto svazku, vystupuje trochu jiný Casanova, než je obecně znám: encyklopedicky vzdělaný soudce, žalobce, obhájce a svědek své doby a jejích lidí, včetně sebe, a také jednající filozof.
