Mezi početné historické památky města Brna patří také kostely, a to katolické i nekatolické. Všech dohromady je v Brně bezmála čtyřicet a každý je něčím cenný a zajímavý.
Skutečně epochální práce německého historika a proslulého odborníka na nacismus Petera Longericha odhaluje poslední nevyjasněné otázky kolem říšského vůdce SS Heinricha Himmlera (1900–1945).
Neokonfucián Jokoi Šónan je historiky považován za jednoho z nejvýraznějších vzdělanců závěrečné fáze doby Tokugawa, kdy dochází k rychlému vyzrávání vnitřní společenské a politické krize.
Dějiny diplomacie a mezinárodních vztahů tvoří již od konstituování historie jako vědeckého oboru počátkem 19. století jedno z nejdůležitějších badatelských témat.
V prvním letošním čísle revue Paměti a dějiny čtenáře jistě zaujme hned několik biograficky laděných studií: o nechvalně proslulém podvodníkovi Harrym Jelínkovi, fanatickém úředníkovi Gestapa Heinrichu Gottschlingovi,...
V roce 1120/1121 založil Norbert z Xantenu v Prémontré první společenství premonstrátů a položil tím základní kámen řádu, který se později stal jedním z nejvýznamnějších a největších římsko-katolických kanovnických řádů.
Publikace se věnuje osobnosti komunistického novináře Julia Fučíka a především jeho Reportáži, psané na oprátce. Publikace seznamuje čtenáře také s okolnostmi vzniku i proměnami fučíkovského kultu a rolemi jeho jednotlivých aktérů.
Rozsáhlá historická freska Říše musí zemřít popisuje politický a kulturní vývoj v Rusku během prvních sedmnácti let 20. století, tedy v době klíčové pro osudy této země a s ní i celého světa.
V knize Stručné německé dějiny předkládá autor průřez dvěma tisíci let dějin Germánů a Němců. Na nevelké ploše se mu podařilo vyhmátnout klíčové momenty německých, resp. germánských dějin.
Jak se sokolské hnutí stalo téměř neodstranitelnou součástí české kultury? Jak prostupovalo jejími sférami? Jaký vliv mělo na utváření kolektivní národní identity? To jsou základní otázky, kterými se zabývá publikace Tělo v pohybu.
Autor zpřístupňuje kdysi tajné a donedávna zatajované příběhy, jež přístupnou, čtivou a názornou formou odhalují zatajované a překrucované stránky dějin Ukrajiny 20. století.
Detailně zde zkoumá nejen politický průběh zápasu o Lutherovu reformaci ve 20. a 30. letech 16. století, ale spolu s tím řeší i otázky rozšíření knihtisku jako iniciátora mohutného rozvoje reformačního myšlení a spolu s tím i reformačního školství.
Autorka zkoumá, jak Heydrichova politika „cukru a biče“ ovlivňovala distribucí důchodů a přídavků, jakým způsobem zasáhla dostupnost sociální a zdravotní péče, resp. fungování sociálního pojištění obyvatelstva v okupovaném prostoru Čech a Moravy.
Druhý díl knihy "Československého sveta v Karpatech" je věnován dějinám všedního dne na Podkarpatské Rusi v období, kdy Podkarpatsko bylo součástí ČSR.
Dne 27. září 1939 vznikl z Tajné státní policie, Kriminální policie a Bezpečnostní služby Hlavní říšský bezpečnostní úřad (Reichssicherheitshauptamt, RSHA), v jehož čele stál až do své smrti Reinhard Heydrich.
