Druhý díl (pův. vyd. 1976) vědeckofantastického, postapokalyptického románu norského spisovatele zobrazuje budoucnost osmimilionového velkoměsta, nad nimž se vznáší hrozba hospodářského civilizačního zániku.
Kniha vypráví o odvážné kosmické cestě tří přátel (kapitán Nicholl, Impey Barbicane a Michel Ardan), členů Gun Clubu z Baltimore, kteří se rozhodli překonat zemskou tíži v projektilu, vystřeleném z obrovitého děla Kolumbiada, namířeného na Měsíc.
Nejradikálněji antikomunistická dystopie a jedna z nejstarších vůbec. Tato nejméně známá z klasických antiutopií vyšla pouhé dva roky po Zamjatinově My, tři roky před Huxleyho Koncem civilizace a celých dvacet let před Orwellovým 1984.
Ze Země se ztrácí kluci. Přesně v den svých osmých narozenin beze stopy zmizí a nikdo tomu nedokáže zabránit. Lidé ztratili veškerou naději, dokonce si už ani nekladou otázky kdo, kam a hlavně proč chlapce unáší. Dvanáctiletý Petr však nezmizel.
Tisíce let vzdálená budoucnost. Lidstvo pomalu objevuje vesmír pomocí obřích generačních lodí.Na jedné z nich je i Chiku. Během více jak dvě stě let dlouhé cesty se může hodně pokazit.