Přehled dějin Židů v českých zemích v předmoderním období je uspořádán chronologicky – hlavní kapitoly se věnují osudům Židů od středověku po josefinské reformy.
Tématem knihy, poněkud exotickým pro českého čtenáře, jsou nedemokraticky vládnoucí muži ve dvaadvaceti vybraných afrických státech (např. Jean-Bédel Bokassa, Muammar Kaddáfí, Mengistu Haile Mariam či Robert Mugabe).
Kniha uznávaného jazykovědce PhDr. Jozefa Genzora nabízí přehled téměř 2 000 jazyků všech kontinentů a je určena nejen zájemcům o lingvistickou antropologii, ale i pro všechny obdivovatele rozmanitosti našeho světa.
Publikace představuje vybrané aspekty vnějších hospodářských vztahů zemí střední Evropy (jedná se zejména o Německo a Československo), a to jak z hlediska role vnějších vztahů těchto států, tak i specificky ve vztazích s jinými státy.
Mezi lety 1947-1960 se v americkém filmovém průmyslu uplatňovala
politika zakazující zaměstnávání členů či sympatizantů Komunistické
strany Spojených států amerických. Tato praktika se označuje jako tzv.
černá listina (blacklist).
Na Zemi žije a živoří sedm miliard lidí a neustále se rodí další. Kolik jich ještě planeta dokáže uživit? Podle všeho by kritickou hranicí mohlo být deset miliard Pozemšťanů. Současně neustále ubývá rostlinných a živočišných druhů ....
V současné době opět vzrůstá zájem o velkou ruskou říši na východě, o její zahraniční politiku nejen v Evropě, o její mezinárodní pozici, kterou si buduje v konfrontaci s ideály, jež vyznává demokratická Evropa.
Knížka je určena široké laické i odborné veřejnosti, zejména rodičům, partnerům, učitelům, manažerům, psychologům a všem, které zajímá tajemství komunikace mezi lidmi.
Monografie Ekonomie rodiny v proměnách času, institucí a hodnot je rozsáhlou studií institucionální ekonomie a křesťanské sociální etiky, která nabízí komplexní pohled na instituci rodiny ve společnosti.
Kniha otevírá nový pohled na zkoumání vztahu lidí k dějinám a jejich představ o minulosti. Historické vědomí je zde sociologickou perspektivou prezentováno nejen jako látka pro teoretické uvažování, ale především pro empirický výzkum.
Jan Keller sleduje politické dění velmi pečlivě a soustavně, vyslovuje se bez prodlení a bez servítků. Píše komentáře, jako se jiní věnují osobním deníkům. Rozdíl je v tom, že Keller se nezabývá sebou, ale jde mu o společnost.
Nositel Pulitzerovy ceny předkládá jedinečné dílo, v němž se zamýšlí nad tím, jak by mohly určité prvky tradičního fungování obohatit a zlepšit náš moderní život.
Author, publicist, and political analyst in his philosophical-political analysis stems from the idea that due to human influence the world changed so profoundly that old social theories are no longer valid.
