Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek, tři českoslovenští důstojníci, kteří snad nejvýrazněji zasáhli do českého domácího odboje v první polovině druhé světové války.
Stopováním geneze historického povědomí a kulturní paměti v této knize František Graus předběhl dnes velmi moderní bádání o místech paměti a politice paměti.
Monografie o jednom z nejstarších českých šlechtických rodů je určena pro širokou veřejnost, která se zajímá o historii šlechty, historii jako takovou i o dějiny hradů a zámků.
Druhý díl, zahrnující léta 1939-2007, je věnován období druhé světové války, pozdnímu stalinismu, rozvoje Sovětského svazu jako světové velmoci až gorbačovské perejstrojky, následného rozpadu SSSR a vzniku nového Ruska.
Autor zkoumá vztah středověkých lidí k zázračnu jako součásti soudobých náboženských a společenských představ, na příkladu Velšana Viléma Cragha, odsouzeného k smrti oběšením a následně zázračně vzkříšeného biskupem Tomášem z Cantilupe.
Praha rudolfínská přivádí čtenáře do časů vlády Rudolfa II. (1576– 1611), kdy se Praha stává metropolí Svaté říše římské a pražský císařský dvůr vyhledávaným místem učenců, umělců i mágů a dobrodruhů.
Příběhem literární Dity, jehož předlohou jsou vzpomínky skutečné, dnes osmdesátileté Dity Krausové, se vracíme k polozapomenuté historii rodinného tábora, který existoval v Březince od září 1943 do července 1944.