Kniha sleduje umění ve veřejném prostoru v socialistickém období. Úvodní syntetické kapitoly mají celorepublikový přesah - věnují se dokumentaci umění ve veřejném prostoru, politické kontrole, systému financování a schvalování děl.
Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů, jež Giorgio Vasari publikoval v roce 1550, kdy mu bylo necelých čtyřicet let, jsou nejzábavnější a nejtrvalejší knihou o výtvarném umění, která byla kdy napsána.
Kniha shrnuje výsledky projektu zaměřeného
na dokumentaci a interpretaci nástěnných
maleb 17. a 18. století v klášterech
benediktinů na území Čech a Moravy.