První díl rozsáhlých pamětí československého legionáře, působícího za války v Rusku a ve Francii a později přednosty Vojenské kanceláře presidenta republiky a ministra národní obrany, generála Otakara Husáka.
Autorský kolektiv sleduje proměny kněžské identity v moderní éře, orámované z jedné strany snahou o obnovu autority římskokatolické církve a z druhé strany obdobím meziválečné Československé republiky.
Československá společnost procházela po komunistickém převratu v únoru 1948 velmi obtížnou etapou, v níž probíhala rozsáhlá sociální transformace, celková přestavba ekonomiky a instalace pevné diktatury jedné strany.
Kritické projevy 14 (Dodatky z let 1898–1937) zahrnují veškeré nebeletristické texty, které chybějí v předchozích třinácti svazcích Souboru díla F. X. Šaldy z let 1949–1963 a jsou rozptýleny v dobových periodikách.
Kniha o koncentračním táboře Mauthausen je příběhem o veliké bolesti, o smrti, ale také o obrovské vůli žít. Je o tom, co se skutečně stalo a na co by se nemělo zapomínat.
Kniha podle dokumentárního cyklu České televize, jenž vznikl ve spolupráci se obecně prospěšnou společností Post Bellum, přináší unikátní příběhy a dramatické osudy obyčejných lidí v době husákovské normalizace.
První číslo 31. ročníku přináší zajímavé studie, které například hodnotí nálezy římských mincí ze sbírky J. Kytlicy deponované v brněnském muzeu, informují o nalezených mincích na polském či rakouském území.
Atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha vykonali příslušníci čs. zahraniční armády s významnou podporou domácího odboje. Proč a jak se to stalo, popisuje tato publikace.
Předkládané číslo Paměť a dějiny se věnuje válečnému období. Z článků čísla lze vyzdvihnout zejména studii Pavly Plaché Múzy v Ravensbrücku. V ženském koncentračním táboře Ravensbrück byly zakázány jakékoli kulturní aktivity.