Kniha Derech chajim je mezi Maharalovými spisy výjimečná tím, že je souhrnným komentářem k jednomu celému traktátu Talmudu, k traktátu, který sám Maharal nazýval drahým a vznešeným, k traktátu Avot.
Velký mudrc Adi Šankara (Šrí Šankaračárja) žijící v osmém století našeho letopočtu shrnul celou duchovní filozofii a praxi advaity védanty v šesti následujících slokách.
Autor, odborník na problematiku židovské historie, stručně a poutavě líčí dějiny Židů na území Izraele, od zkázy druhého (Herodova) Chrámu až po 19. století a vznik sionistického hnutí.
Třísvazkové dílo "Ve světle Pravdy ‒ Poselství Grálu" od Abd-ru-shina je nadčasovým zdrojem poznání. Soubor 168 přednášek odhaluje čtenáři hluboký smysl velkých dějů ve stvoření a jejich vzájemné souvislosti.
Filosofie a jazyk je souborem článků napsaných během posledních zhruba deseti let. Spojuje je idea filosofického výkladu různých aspektů fenoménu jazyka a fakt, že nejsou určeny výhradně nejužšímu okruhu odborníků.
Česká část aktuálního ročníku Kontradikcí reaguje na stávající akademickou debatu a otázky spojené s přehodnocováním a znovupromýšlením historie disentu.
Toltécká tradice říká, že k naší pravé povaze nás vede štěstí, svoboda a láska.
Prvním krokem je vědomí. Chceme-li najít svobodu, musíme si uvědomit, čím opravdu jsme.
Ústředním tématem knihy je specifická figura modernity, figura následování, přežívání, nastupování či přicházení po někom nebo něčem, figura, již by bylo možné nazvat potomností.
Vnější podoby církve se vlivem doby mění. Některým se stýská po formách, které odnesl čas. Někteří jsou bezradní z nových situací. Hlubokých sdělení o církvi nebude nikdy dost. Kniha nabízí podněty z tradice, která rozjímá Písmo.
Česko-slovenský dialog dvou vyučujících, které se zabývají filosofií, teologií a
pedagogikou. Cílem rozpravy je vstoupit do živé školy myšlení, kterou založil český
filosof Radim Palouš (1924–2015).
Čtenář se v knize setkává s Williamsovou kritikou Immanuela Kanta, ale i utilitarismu nebo s pojmem autenticity. Hlavní tezí knihy je poznatek, že úvahy o morálce nelze systematizovat.
Studenti a kolegové Miroslava Petříčka vydali u příležitosti jeho životního jubilea počet z vlastního myšlení a bádání, které se po jeho vzoru pouští do této riskantní oblasti.
I v dnešním sekulárním světě jsou literární učenci udivováni působivostí Bunyanovy Poutníkovy cesty, nestárnoucí duchovní alegorie a jednoho z klasických děl anglické i světové literatury.
V současné zrychlené době se svými mantrami “jak není na nic čas” a “vše se musí stihnout”, apod., je na místě se ptát po tom, co je “čas”. Co když to, co zveme “čas” není žádnou objektivní veličinou, ale vnitřní dimenzí vědomí samého?