Nejprodávanější knihy v roce 2022
cestopisy

Cestovatel Petr Macourek se po okouzlující plavbě Atlantikem vydává na kole Jižní Amerikou.

Na co všechno narazíte, když se rozhodnete cestovat napříč Afrikou ve zpola nepojízdném růžovém autobuse? Jsme Marika a David a vydali jsme se do Afriky natáčet seriál. Nápad vyrazit na dobrodružnou cestu vznikl spontánně jednoho večera u piva.

O cestě Mariky a Davida růžovým busem do Afriky s cílem natočit seriál. Vysíláno na Streamu. Příběh o každodenních pocitech a zážitcích, jež oko kamery nezachytilo.

Jaké je to, když si podáte inzerát se zněním: Hledám holku, která by měla chuť vydat se v létě 2001 na kole na Gibraltar, pojednává cestopisná novinka známého cyklocestovatele a beskydského chataře na Malé Prašivé Martina Stillera.

Tomáš Lachman (*1956) se vyučil elektrikářem ve Škodovce, poté absolvoval Střední průmyslovou školu v Plzni, kde se nakonec usadil. Povoláním projektant a elektrikář, od roku 1997 jako podnikatel na volné noze.

Třetí kniha Milana Martince přibližuje čtyři jeho velké cesty na kole po Evropě uskutečněné v posledních letech. Každou výpravu nasměroval na jinou světovou stranu.

Zákazy vycestování, rozsudky smrti za odpadlictví od víry, vysoké tresty za nesouhlas s politikou královské rodiny, všudypřítomná diskriminace žen na základě náboženství i rodových zvyklostí, špehování občanů (což má v popisu práce přímo Saúdskoarabská telekomunikační společnost, která provádí nejen klasické odposlechy, ale i sledování činnosti na internetu a sociálních sítích) – to vše představuje klasickou totalitu, ještě zostřenou náboženstvím a tradicemi.

Příběh významné československé expedice Tatra Kolem Světa, jež se konala v letech 1987 – 1990. Knižní zpracování její první třetiny, pokrývající Evropu a Severní Ameriku, vyšlo již v průběhu výpravy.

Autor se vydává na další ze svých cest za dobrodružstvím. Tentokrát však do střední Ameriky, odkud by se rád dostal co nejjižněji. Jak již název napověděl, jako primární způsob dopravy si zvolil autostop.

Leoš Šimánek s manželkou Lenkou se již pošesté vydali na chalupu do Orlických hor, aby tam bratrovi a švagrové líčili další zážitky z cest a vznikl tak nový autobiografický cestopis.

Nic na tom není. Stačí jen vyjít. Udělat ten první krok. Krok do neznáma, vstříc každodenní nejistotě.... Co o sobě psát? Cokoliv bych napsala právě teď, nemusí být už zítra pravdou. Jsem všechno a nic. Každý z vás mě pozná jinou a jinak

To hory samy si vybírají mezi lidmi, kdo bude patřit mezi jejich blízké, nikoliv naopak. Liba Švrčinová-Cunnings takové štěstí má. Proto také svůj Himálajský deník snad ani nepíše, ale rovnou – tentokráte jen pro čtenáře – znovu žije.

Známá rozhlasová novinářka Pavla Jazairiová vydává upravenou a rozšířenou verzi úspěšné knížky z roku 2008 věnované zemím v severní a západní Africe – Mali, Senegalu, Alžírsku, Tunisku. Důvodem je aktuálnost tématu.

Co se stane, když žena, která má třicítku skoro za sebou, praští se starým životem, schrastí všechny úspory a vydá se sama na jedenáctiměsíční cestu kolem světa – s kufrem na kolečkách s nadváhou a spoustou přibalených pochybností?

Beduíni na Sahaře, kteří se dnes usadili na okraji pouště, nazývají Carla Bergmanna „posledním beduínem“. Promovaný podnikový ekonom z Kolína nad Rýnem totiž žije tak jako jejich předkové: putuje se svými velbloudy v dlouhých karavanách...

Kniha je zamyšlením nad mnoha tématy i obyčejným příběhem čtyř lidí. Co všechno společně zažili v tak odlišném prostředí a do jakých koutů světa je zavál jejich neklidný cestovatelský duch?

Jedinečným, ale dnes už zapomenutým „zimním“ sportovním výkonem, se před 39 lety zapsal do historie Zdeněk Zerzáň ze Šumperka. V roce 1980 sjel jako první na světě na lyžích nejvyšší africkou horu Kilimandžáro z jejího nejvyššího bodu.

Netradiční cestopis z česko-slovenské hranice.

Autor, který strávil většinu svého života ve Skotsku, a poslednich dvacet let ve funkci českého honorárního konzula, stále hledá nepravděpodobné spojitosti mezi zemí v srdci Evropy a zemí na jejim nejvzdálenějším, do Atlantiku vystrčeném okraji.

Příběh kapitána někdejší Československé námořní plavby a Československé plavby dunajské na sklonku jeho kariéry, kdy se po létech v nemilosti normalizačních politických kádrů mohl po roce 1989 opět vrátit na velitelský můstek velkých lodí.