Arno Pařík, největším znalec Jilovského tvorby, ji přehledně propojil do tematických kapitol, rozsáhlý obrazový doprovod je sumou toho nejlepšího z jeho díla.
Fotografie těchto soch vznikaly v 60. – 80. letech 20. století primárně jako dokumentace sloužící sochaři, fotograf je však autorsky přetvořil v obrazy specifických výtvarných kvalit a nevšední obrazové hodnoty.
Koutní plachta či koutnice byla v české lidové kultuře plachta oddělující postel šestinedělky umístěnou v koutě od zbytku světnice.
Celobarevná publikace představuje sbírku slovenských koutních plachet ze sbírek Národního muzea.
Anna Zemánková (1908–1986) patří k těm osobitým tvůrcům, jejichž dílo nelze spoutat jednoznačnou charakteristikou. Z mnoha důvodů bývá její tvorba zařazována k art brut, v jehož kontextu patří k těm nejtajemnějším a nejmagičtějším.
Výpravná a velkoryse graficky upravená publikace Antonín Kybal / Cesty designu a textilní tvorby uceleně mapuje osudy a dílo jednoho z nejvýznamnějších tvůrců českého designu 20. století.
Ladislav Novák vydal za svého života oficiálně pouze malou část svého rozsáhlého díla. Tyto dva svazky poprvé přináší autorovo literární dílo v relativní úplnosti. První svazek pokrývá léta 1941 až 1963.
Gustav Klimt vytvořil stěžejní díla Vídeňské secese. V krátkých textech je představeno dvanáct nejznámějších děl, která čtenáře provedou malířovým uměleckým vývojem.
Jan Hísek opět prokazuje, že je jedním z nejosobitějších umělců současnosti, i to, jak je jeho dílo pevně ukotveno na duchovních i myšlenkových základech.
Pod funerálně – milostným názvem otvírá se deník malíře, současného umělce žijícího na maloměstě uprostřed Moravy, mimo kulturní centra. Bez svého galeristy, zato s rezatým kocourem a ženou vřetenovitých údů a bystrého úsudku.
Uprostřed léta roku 2016 obohatila Husovo náměstí v Kolíně dílo malíře Jana Kubíčka, zdejšího rodáka a mezinárodně uznávaného představitele konstruktivně orientované tvorby. Kniha podrobně dokumentuje jeho postupný zrod.
Antická mytologie tvořila nezastupitelnou součást barokní nástěnné malby, neboť se stala očekávatelnou formou (nejen) světské reprezentace, plníc tak prostory většiny zámeckých a palácových rezidencí.