Elektrický úhoř - bohatě ilustrovaná knížka s vloženým CD s 20 písničkami - to je ve zkratce další počin
nejoriginálnějšího jihočeského písničkáře Stanislava Kahudy. Každá písnička doplněna texty a akordy.
Album pro děti (pro první tři roky výuky na kytaru) předního českého skladatele a kytaristy Lukáše Sommera (nar. 1984) reflektuje nejnovější hráčské a výukové trendy kytarové hry.
Po vydání flétnové školy První doteky, která brzy zaznamenala velký ohlas, vzniklo ve dvou sešitech její pokračování Probouzení k dokonalosti. Ve skutečnosti představuje toto vydání završení předchozích dvou svazků Příčná flétna.
První díl španělských zákusků Vám přináší deset skladeb v posloupné obtížnosti od lehkých až po mírně pokročilé. Součástí jsou i QR kódy u každé skladby pro náslech možné interpretace.
Zpěvník Dvanáct měsíců ocení nejenom sbormistři na ZŠ nebo ZUŠ, ale i všichni, kteří se zajímají o zpěv. Ve zpěvníku najdete dvanáct původních písní skladatele Jiřího Chvojky a textaře Aleše Misaře.
Základem publikace jsou rozsáhlé životopisné rozhovory se čtyřmi osobnostmi, které v posledních dekádách hrály a dnes hrají významnou roli na romské hudební scéně v ČR: s Olgou Fečovou, Josefem Fečem jun., Pavlem Dirdou a Janem Duždou.
Zhudebnění latinského hymnu Te Deum laudamus předcházelo jen krátce Dvořákově odjezdu do Ameriky. Text byl Dvořákovi blízký a v jeho pojetí se snoubí tradice chrámové hudby, jak ji Dvořák důvěrně znal z českých kůrů.
Své vrcholné smyčcové trio napsal Antonín Dvořák v letech 1890–1891 v Praze, po značném zdráhání k němu v létě 1893 v Americe přikomponoval i vlastní klavírní výtah.
Koncert G dur pro hoboj, smyčce a basso continuo od Antonína Reichenauera (c. 1694–1730), který vychází tiskem vůbec poprvé, patří mezi významné a vzácné památky instrumentální tvorby českých skladatelů pozdního baroka.
Retrospektiva písňových textů z let 2016 až …
Kniha přináší souhrn dvaadevadesáti textů rockového šansoniéra a multiinstrumentalisty Ravena. Vychází u příležitosti jeho padesátin a shrnuje jak počiny nejčerstvější, tak texty z dříve vydaných alb.
Co to znamená, když řekneme, že hudba má tělo? A dále že je toto tělo nějakým způsobem tvůrčí? Kniha Tělo hudby Ondřeje Galušky ukazuje, že způsob, jakým běžně o hudbě hovoříme, možná přehlíží něco velmi podstatného.
