V současném světě dochází ke změně pohledu na liberální demokracii. Kniha nabízí analýzu vznikajících nových forem politického a myšlenkového sjednocování, tak jak se projevují v současných teoriích lidu, ...
Autorka už pár desetiletí „sbírá z popela“ zástupy životních ztroskotanců. Její návod, jak žít z radosti Vzkříšeného, je zároveň prostý i velmi náročný: Vzít evangelium vážně, začít žít jako Kristův učedník.
Nový český překlad proto přináší úplnou pozůstalost z let 1885–1889 v prověřeném znění kritického vydání a zároveň ji opatřuje aparátem (původním obsahem Vůle k moci s čísly aforismů a konkordancí mezi Vůlí k moci a kritickým vydáním), ...
Proč jsem napsal tuto knihu? ptá se de Benoist. Abych odhalil esenciální rozdíly mezi pohanstvím a křesťanstvím. Svůj cíl však rozhodně překročil: ve svém bádání sahá až na kost toho, co je jádrem evropského myšlení, cítění a prožívání.
Filosofická zkoumání (1953) vydali z Wittgensteinovy pozůstalosti jeho žáci jako rekonstrukci knihy, na níž pracoval od roku 1929 a jež měla jako vyjádření jeho filosofie nahradit Tractatus logico-philosophicus (1921).
Tisíc plošin je vrcholným dílem autorského týmu Gillesa Deleuze a Félixe Guattariho a zároveň jedním z nejvýznamnějších teoretických textů, které ve dvacátém století vznikly.
Caroline Myssová se pozoruhodným a neotřelým způsobem zabývá klasickými platonskými a jungiáskými archetypy jakožto nejdůležitějšími nástroji v našem osobnostním rozvoji.
S Pokladnicí Dharmy bereme do rukou dnes již klasické dílo novodobé buddhistické literatury a skutečný klenot, který by žádný čtenář s vážným zájmem o cestu nejen tibetského buddhismu neměl přehlédnout.
Výbor z korespondence českých jezuitů v zámořských misiích mezi léty 1657–1741do tzv. Západních Indií, představuje unikátní sbírku cestopisných, etnografických a kulturních svědectví z celého tehdy známého světa.
II. vatikánský koncil zůstává nejdůležitější událostí života církve 20. století a v posledním půlstoletí zásadním způsobem nadále utváří život křesťanů žijících v církvi, i těch, kteří se s církví a jejím působením setkávají.
Homi K. Bhabha patří mezi nejznámější současné představitele akademické větve post-koloniálních studií, působí jako profesor anglické a americké literatury a jako ředitel Humanities Center na Harvardské Univerzitě v USA.
Studie zkoumá vztah hinduismu, okultismu a theosofie během procesu vytváření nové detradicionalizované formy religiozity v českém i evropském kontextu.
Kniha se věnuje filosofii na přelomu 19. a 20. století a obsahuje detailní výklad hlavních myšlenkových proudů té doby soustředěných kolem filosofie života a existence.