O oslovení sochaře Zbyňka Sekala (1923–1998) japonskou kulturou a společností svědčí jeho deníkové záznamy z doby pobytu v Japonsku v lednu a únoru 1989. Odpovědí mu byl spontánní obdiv Japonců vůči jeho vlastní tvůrčí cestě.
Autor své knize popisuje nejen zážitky ze své cesty, ale také se věnuje historii výstavby železnice, tolik medializované v 70. a 80. letech minulého století.
Japonská filosofie wabi sabi zprostředkovává úplně nové pojetí času: podle ní je nejdůležitější vzít ho do vlastních rukou v souladu se svými osobními potřebami. Množství času přitom nehraje žádnou roli.
Autorka líčí dějiny Bangladéše spjaté s indickým subkontinentem od nejstarších dob, přes britskou kolonizaci Bengálska, její existenci po roce 1947 v rámci Pákistánu, přes osamostatnění až k dnešním dnům.