Klasické dílo německého filosofa obhajuje myšlenku, že náš svět je nejlepší ze všech možných světů, proti mínění P. Bayla a jiných, že existence zla na světě je neslučitelná s pojmem Boží dobroty.
Svazek Acta Comeniana 34 přináší pět studií domácích a zahraničních badatelů zaměřených na dějiny filosofie a intelektuální komunikace. V angličtině a němčině. Ke studiím jsou připojena česká resumé.
Kniha vznikla při příležitosti stého výročí založení Filozofického semináře Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Je věnovaná připomínce prvních devíti filozofů, kteří postupně vykonávali funkci vedoucího Filozofického semináře.
Studenti a kolegové Miroslava Petříčka vydali u příležitosti jeho životního jubilea počet z vlastního myšlení a bádání, které se po jeho vzoru pouští do této riskantní oblasti.
Knížka, která se pokouší pro moderního člověka rozklíčovat řadu problémů, jež přináší současná doba překotného technologického a společenského rozvoje.
Dánský myslitel opakovaně promýšlel některé motivy Sofoklovy tragédie a dále je rozvíjel. Kniha by mohla posloužit také jako zevrubnější uvedení do četby Kierkegaarda.
Autorka se věnuje vztahu mezi nadpřirozenou sférou Božího zjevení a přirozenou oblastí možností jeho lidského nacházení v kráse stvořeného světa a ve vizuálním umění.
Svazek je koncipován monotematicky: studie spojuje zájem o různé aspekty učenecké komunikace v období 16. a 17. století. V angličtině. Ke studiím jsou připojena česká resumé.
Předkládaný filozoficko-teologické pojednání odráží mystické spojení poznatků teoretické fyziky a metafyziky při hledání odpovědí
na ty nejzáhadnější otázky podstaty a smyslu lidského bytí.
Může se fenomenologická filosofie zabývat otázkou spásy v křesťanském smyslu? A pokud ano, pak jakým způsobem? Jaký je smysl bytí Já a jak vymezit subjektivitu?
Publikace v rozsahu třinácti studií se zabývá interdisciplinárním výzkumem recepce antiky v evropské kultuře, s cílem postihnout co nejvíce aspektů recepce antické kultury od nejstarších dob, přes středověkou a renesanční kulturu až po současnost.
Husitský farář Lukáš Bujna svými texty zve nejen na místa, kde se potkává s lidmi, ať už je to jeho farnost, domov pro seniory nebo kdekoli jinde, ale také do svého nitra, kde se ve stálém dialogu s Bohem, lidmi a přírodou jeho služba rodí.
Škvíry existence polské filosofky Jolanty Brach-Czainy jednoznačně patří k nejvýznamnějším filosofickým či šíře humanitním polským spisům nejméně za poslední půlstoletí.
Úvahy o polské vládě (1771) jsou posledním Rousseauovým politickým dílem, vznikly v době, kdy se Rousseau po mnohých peripetiích vrátil v červnu 1770 do Paříže a věnoval se psaní biografických děl, která podle autorova přání vyšla až po jeho smrti.
