Přijetí zákona o ochraně ovzduší v roce 1991 vyvolalo silnou potřebu sledování kvality ovzduší a monitoringu emisí znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů do ovzduší.
Nádherně zpracované a fascinujícím způsobem prezentované přírodní dějiny těch nejjedovatějších rostlin světa, které čtenáře vtáhnou do tajů neobyčejně rafinovaných strategií pro přežití a také poutavě osvětlí, jaký vliv mají tyto rostliny na člověka.
Chceš vědět, proč jsou plameňáci růžoví, proč papuchalk podupává nohama nebo kolikrát za sekundu mávnou kolibříci křídly? To budeš koukat... V knize se skrývají nejen odpovědi na tyto otázky, ale i spousta další zábavy.
Vydejte na vzrušující plavbu po životodárných řekách, mořích a oceánech naší planety.
Voda je od nepaměti tajemným živlem. V podobě životodárných řek utváří krajinu a dává vzniknout civilizacím.
Kniha přibližuje zájemci o dravé ptáky (živící se lovem živé kořisti, případně požíráním mršin či jiné potravy) z celosvětově cca 500 známých druhů přes 100 ptáků. Přednost byla dána těm, kteří se vyskytují v naší krajině.
Kniha seznamuje čtenáře s jedovatými rostlinami, vyskytujícími se v přírodě u nás i v cizině. Byla napsána pro ty, kteří jedovaté rostliny neznají, chodí kolem nich a mohli by se přiotrávit nebo dokonce zemřít.
Kniha, která zahrnuje dějiny biologie od prvopočátků do objevení struktury DNA (1953), může svou stručností a přehledností zaujmout nejen biology z profese, ale i všechny zainteresované laiky z řad vzdělanějšího čtenářstva.
Vývoj života na Zemi nebyl pouhým sledem předurčených dějů a událostí. Život se v rozporu s některými názory nevyvíjel přímočaře a nesměřoval ke stále větší složitosti a dokonalosti.
Kniha je sestavena formou příběhu krajiny, kdy jsou jednotlivé události ve vývoji krajiny dokumentovány pečlivě vybranými fotografiemi a vysvětleny rozsáhlým průvodním textem.
Autor využil lidské představivosti, která je každému dána, a popisuje a vykládá složité fyzikální pojmy a mechanismy pomocí obrazů a vizuálních představ.
Do jaké míry umí živé organismy ovlivňovat samy sebe a své okolí? Anton Markoš přibližuje, jak se na tuto otázku i díky novým výzkumným možnostem dívají současní biologové.