Za dveřmi našich domovů číhá spousta nebezpečí, a proto je třeba být obezřetný a dobře se rozhlížet, svítí-li na semaforu zelená, nebo jestli se ulicí neřítí splašená tramvaj.
Básnické texty Marcely Linhartové, dříve Pátkové, se už od první vydané knihy vyznačovaly velmi erudovanou prací s jazykem. Toto vše čtenář nalezne i v knize „vyjměte kost“, v níž ale přibylo každodenní metafyziky.
Kniha obsahuje 270 lidových písní z Kouřimska. Písně pocházejí z vlastních sběrů autora z let 2013–2020 a z dosud nepublikovaných archivních zápisů dřívějších sběratelů.
Po oblíbených sbírkách bláznivých básniček Pes nám spadla a Kouká roura na kocoura přichází autorská dvojice Miloš Kratochvíl a Eva Sýkorová Pekárková s novinkou Nevěřte slepicím.
Velká národní poéma z pera Romana Ropse-Tůmy. Novodobé české dějiny viděny vnitřním zrakem jejich kolektivního aktéra. S doprovodnými kolážemi Jaroslava Tvrdoně.
Tvorba Petra Krále, pokrývající časovou rozlohu půl století, byla dosud vydávána jen na přeskáčku a v nestejnorodém edičním zpracování; vinu na tom nesla i cenzura, jíž byl autor po léta vystaven.
Básnická skladba Sen z roku 1939 napsaná Vladimírem Holanem umělecky popisuje ponurou vizi temnoty a hrůzy zaživa pohřbeného města (nacisty okupované Prahy).
Kniha Ženská přitažlivost je básnickým dialogem mužského a ženského principu, v první části zastoupeným poetickou korespondencí stárnoucího básníka Jiřího Brůny a mladé autorky Petry Čihákové.
Kniha je výběrem klasických říkadel, které se tradují z generace na generaci, i říkadel z doby spíše současné. S oblibou se do ní s vaším dítětem začte babička či dědeček, stejně jako třeba starší sourozenec.
Mariánský příkop, jak říká autor básnické sbírky stejného názvu Michal Matzenauer, je pro něj asi nejtajemnější místo na zemi. V mládí používal tuto tajemnost často ve svých obrazech. Nyní se k tomuto symbolu vrátil a zpracoval ho v básních.
Slovo penumbra znamená polostín nebo světlejší část sluneční skvrny. Neurčité teritorium mezi temnotou a plným světlem. Označuje se jím někdy také šedá zóna, přechodové území, nejzazší okraj okraje.
Za co přesně se autor omlouvá? Za svoji životní bezradnost, kterou umí prodat jako nikdo jiný? Brilantní smysl pro rytmus? Nebo za to, že vás urazil? Že vám přebral holku? Že na rozdíl od vás ví, co je to aliterace?
Samá voda. Samá voda. Přihořívá… Samá studna. Samá studna. Co k tomu se hodí dál vlastně napsat? I ve vyschlých studnách zůstává otisk hladiny, která tam bývala, a v ní se se pořád odráží svět nad ní, včetně nebe a tváře ...
Milí rodiče, prarodiče a všichni kamarádi dětí! Usínání a buzení jsou důležité chvilky. Když usínáme nebo vstáváme se špatnou náladou, promítne se to do našich nocí i dnů. Hodí se mít pro tyto situace malé rituály.
