Křesťanství je největší světové náboženství. Jeho dějiny byly sepsány již mnohokrát, často však byla přehlížena skutečně globální podstata tohoto náboženství, neboť bylo vyzdvihováno především křesťanství v Evropě a v Novém světě.
Modlitba je něco víc než jenom nástroj a ventil zbožného sebeporozumění. Obnovuje se v ní samotný střed života víry, v modlitbě člověk přesahuje sebe sama, napřahuje se po tom, co ho zachraňuje, sahá po novém počátku.
Encyklopedický slovník křesťanského Východu je rozšířeným vydáním italského originálu z roku 2000, které vyšlo péčí Papežského východního institutu. Obsahuje téměř 1800 abecedně seřazených hesel, vzájemně bohatě provázaných.
Tato studie je svébytnou interpretací rozhodujícího úseku Kierkegaardovy filosofie, současně však přispívá k obecnějšímu tématu působnosti filosofického textu, figury čtenáře filosofie, jako i strategie filosofického autorství.
Dotisk 1.vydání 1.dílu rozsáhlého encyklopedického projektu, který postupně zahrne všechny církevní řády, kongregace a řeholní společnosti včetně ženských.
Křesťanství začíná v Jeruzalémě. Mezi vírou Izraele a Ježíšovým evangeliem je hluboké pojítko. Autor nám tyto souvislosti odhaluje v postavě Pavla z Tarsu.
V tomto dílu Františkánských pramenů se setkáváme s životopisy sv. Františka, jež vznikaly v období od výzvy generálního ministra Crescencia z Jesi, až do generální kapituly z roku 1260, která se rozhodla "udělat pořádek" ve Františkově hagiografii.
Doposud nejvýznamnější a nejdiskutovanější kniha birminghamského profesora církevních dějin, která mapuje vývoj církví a náboženských skupin od revoluce 1848 až po začátek první světové války.