První svazek publicistiky Jiřího Weila představuje práce od autorových počátků až po odjezd do Moskvy v létě 1933, kam byl Weil v pověření Komunistické strany Československa vyslán, aby tam pracoval jako překladatel a lektor.
Dějiny jsou jako karty v rukou mocných a vlivných lidí a ti se je snaží ovlivňovat. Jsou ale ovlivňovány, ať chtějí nebo nechtějí, zákonitými společenskými pravidly.
My, přeživší dívky z pokoje 28, jsme se po válce rozprchly do celého světa a jen hrstka z nás udržovala vzájemný kontakt také po skončení holocaustu. O většině jsme ani netušily, kde bydlí.
Monografie přibližuje diplomatické styky Svatého stolce a německého nacismu v letech 1923–1945, tedy v období od Hitlerova pivnicového puče v listopadu 1923 do konce druhé světové války v Evropě v květnu 1945.
Vědce považuje dnešní společnost většinou za ty „dobré“: jsou vzdělaní, odvážní a přicházejí s nápady a objevy, které mohou změnit naše životy k lepšímu.
Zákulisí vyšetřování hrůzného zločinu na Moravě
Četníci v roce 1911 našli na Moravě mužské tělo s odseknutou bradou, nosem i přirozením. To, co zprvu vypadá jako čin psychopata, se záhy ukáže být pokusem o rafinovaný pojišťovací podvod.
