Autorka ve dvou přednáškách analyzuje, jakým překážkám musely napříč historií ženy čelit a dokumentuje to na příkladech sahajících od literární postavy Odysseovy manželky Penelopy až po kandidátku na prezidentku USA Hillary Clintonovou.
Provokativní, kritická, kontroverzní – to jsou adjektiva v poslední době nejčastěji spojovaná s Camille Pagliovou, přední americkou kritičkou, jež je někdy vnímána jako nástupkyně Susan Sontagové.
Klasická práce amerického antropologa Thomase W. Laqueura (* 1945) z Kalifornské univerzity v Berkeley má pro historii sexuality a genderu význam srovnatelný s Dějinami sexuality Michela Foucaulta.
Před 150 lety vedly ženy a muži velice rozdílné životy. Ženy nemohly volit ani samy si vydělávat peníze. Nemohly rozhodovat o vlastním těle. Rozhodovaly za ně otcové, až do chvíle, než se vdaly. Pak rozhodoval manžel. To se změnilo ve chvíli, kdy se
Esej Rozprava o štěstí tvoří součást rozsáhlého korpusu francouzsky psaných textů, které byly v první polovině 18. století věnovány otázce štěstí - recept na šťastný život hledal například Voltaire, La Mettrie či Helvétius.
Kniha francouzské socioložky Elisabeth Badinterové hledá odpověď na otázku, jakého reálného pokroku se v posledních patnácti letech dosáhlo v sociálním a společenském postavení ženy ve společnosti.
Publikace vykresluje obraz ženy na Plzeňsku v druhé polovině 19. a prvním desetiletí 20. století. Autorka analyzuje postavení žen, jejich vzdělání, povolání či účast na společenském dění.
Slavná kniha z roku 1988 vzbudila značnou pozornost nejen ve feministických kruzích. Je to kniha primárně nikoli o lásce, ale o moci, resp. o její perverzi v dominanci na jedné straně a submisivitě na straně druhé.
Kniha, jejíž editorkou je autorka úspěšné knihy Závoj a džíny, přináší příběhy muslimských žen, které se narodily nebo strávily část svého života v Evropě. Ukazuje, jak rozličné jsou jejich životní styly, názory na svět či stupeň integrace.
