Denně slýcháme z médií, od přátel, známých a příbuzných příběhy lidí, kteří se pomocí modlitby vyléčili z nejrůznějších nemocí, unikli před nebezpečím, zachránili se před katastrofou, vyřešili problémy nebo dosáhli vytouženého cíle.
Snad každý člověk má sny. Divoké, klidné, barevné, šedivé, bláznivé, romantické, krásné, že se nerad probouzí, ošklivé, kdy se budí hrůzou, ale všechny jsou o něčem a všechny se dají nějak vyložit.
Každý máme v sobě vnitřní dítě, které je naším pramenem tvořivosti. Dítě v nás je spojené s naším prvotním zdrojem, s naším původem i cílem. Autor v knize sleduje nejen psychologický, ale především spirituální rozměr vnitřního dítěte.
Předkládáme čtenářům naší edice Horev jedno z pozapomenutých děl Pierre de Lasenica. Toto dílo nevelkého rozsahu bylo nedílnou součástí soukromých iniciačních kursů, které Lasenic vedl.
Zvolnili jsme. Velká část lidstva se nad sebou více zamýšlí. Přišla doba, kdy jsme přístupnější sebereflexi. Tato kniha byla psána ještě před vypuknutím "korona-krize", ale může být inspirací prácě pro dnešní dobu.
Svůj život obvykle popisujeme a vnímáme přes lupu příběhů. Ať už se vidíme jako hrdinové, oběti, dobráci nebo lumpové, vždy žijeme osobní příběhy, jejichž vlákna jsou vetkaná do osnovy našeho života.
