Dvojjazyčné vydání zpřístupňuje českému čtenáři poprvé francouzsky napsané básnické prózy Masožravé portréty, jež doplňuje autorčin vlastní komentář Une langue plurielle (Pomnožný jazyk), napsaný v roce 1988.
Výběr „nejlepších“ básní nemá sugerovat
iluzi objektivity, ale je výsledkem
setkání dvou editorů, dvou subjektivních
pohledů na poezii daného roku i na poezii
jako takovou.
Monografie interpretuje klíčové básnické texty slovinského expresionismu a pokouší se charakterizovat jeho jednotlivé podoby a fáze. Zabývá se rovněž vývojem interpretace tohoto literárně historického období ve slovinské literární vědě.
Vincenc Hehl (1901–1977) žil tiše a skromně. Po léta kreslil ilustrace komorního charakteru do dnes nevyhledávaných knih. K širšímu uznání a věhlasu mu chyběly ostřejší lokty a větší víra v dar talentu.
Michaela Horynová se narodila roku 1989, žije v Hradci Králové. Básně publikovala např. v Hostu či internetovém časopise iLeGaLiT. V říjnu roku 2014 se stala laureátkou 42. ročníku Literární soutěže Františka Halase.
Svazek přináší tvorbu z bouřlivého období ze sklonku první a druhé republiky, omezenou a problematickou tvorbu válečnou (redaktor Národní práce) a následně z krátkého období poválečného, kdy Jaroslav Seifert pracuje i jako editor (časopis Kytice).
Básnická sbírka Locus debilis shrnuje poesii Františka Dryjeho z let 2009 – 2014. Sociokritický rozměr imaginace, jejž zdůraznila sbírka předchozí, tu ustupuje do pozadí.
Hungaristka a překladatelka Simona Kolmanová přibližuje českému čtenáři na základě překladů tři významné osobnosti maďarské literatury 19. století – Mihálye Vörösmartyho, Jánose Aranye a Sándora Petöfiho.
Ať už jde o vzpomínky na dětství v normalizovaném Československu, ne vždy zapamatováníhodné dohry milostných peripetií či pokusy o únik ze vztahového stereotypu, druhá básnická sbírka Dana Jedličky toto vše zaznamenává citlivě.
Kam nás ve svém Třetím mandelu sonetů zavedl umělec slova psaného, mluveného i zpívaného Miloň Čepelka? Pro něj zcela netypicky třeba i na středomořský ostrov Korfu.
Sbírka Volný způsob shrnuje dosud nevydané básnické soubory a cykly Josefa Jandy, které vznikaly od poloviny sedmdesátých do konce osmdesátých let minulého století. Jako komplementární ilustrační doprovod byly zařazeny koláže.
Děti trnou a matky neví. Jeden z nejsilnějších básnických debutů posledních let: Alžběta Michalová (1991) napsala sbírku rodinných žalozpěvů, nářků i výkřiků nad vlastním dětstvím, vystavila křehký a krutý účet matce a otci. …
