Bývalá britská premiérka se ve své knize věnuje geopolitice a mezinárodní strategii a má ambici podat praktický návod k patřičné zahraniční politice pro nejbližší budoucnost.
Francouzští lazarističtí misionáři uskutečnili v letech 1844–1846 „rekognoskační“ cestu do Tibetu, aby zjistili místní podmínky a možnosti evangelizační práce mezi tamním obyvatelstvem.
Rozhovor vedený s mužem, který stál šest let v čele českého ministerstva vnitra, dobrovolně se zřekl další politické kariéry, a pak náhle založil novou stranu.
Další vydání knihy, která podává výklad učení sociologů 19. a počátku 20. století z perspektivy změn, jimiž prochází moderní společnost v současné době.
Pracovní listy jsou sestaveny z patnácti krátkých příběhů, které se odehrávají kolem jednoho zdánlivě obyčejného domu. Příběhy popisují život zajímavých nájemníků, kteří v něm žijí. Ke každému příběhu jsou připojeny tři pracovní listy s úkoly.
Kniha přináší nový pohled na lidovou píseň v Čechách a představuje dosud nejpodrobnější výklad její hudební stránky. Autor uplatňuje hledisko hudebně vývojové – tedy přístup, který spočívá v rozlišení vývojově starších a mladších hudebních forem.
Publikace je určena předškolním dětem k rozvoji matematických schopností a prevenci potíží v matematice po zahájení školní docházky, zároveň rozvíjí matematické nadání, přemýšlení.
Spojení televize a vrcholového sportu vytvořilo specifický a velmi vlivný žánr populární kultury. Vytváření sportovních příběhů, které je pro současná média typické, je zároveň snahou vtisknout těmto narativům trvalejší a ucelenější podobu.
Rozhodování o zdravotní péči v závěru života je palčivou otázkou českého zdravotnictví. Týká se nejen terminálně nemocných, ale i jejich blízkých a zdravotnických pracovníků. Má významné medicínské, psychologické, etické, sociální a právní implikace.
Fotografie, které neustále pořizujeme a sdílíme, utvářejí naše sociální vazby, reflektují a proměňují společenské hierarchie i to, kým jsme, jak sami sebe vnímáme, po čem toužíme a na co chceme vzpomínat.
Umění má pevné a nenahraditelné místo ve vzdělávacím procesu. Výchovně-vzdělávací charakter má i poezie. Záleží především na učitelích, zda chtějí a dovedou využívat potenciál básní a působit slovem na své žáky.