Nejprodávanější Kniha v roce 2022
regionální literatura

První kniha nové edice „malých“ Špalíčků, navazujících na dosud vydané úspěšné „velké“ tituly. Publikace obsahuje 52 tipů (na každý víkend jeden), věnovaných nejatraktivnějším cílům – městům, hradům, zámkům, přírodním lokalitám a dalším zajímavostem.

Na úspěšné „velké“ Špalíčky výletů navazuje nová edice „malých“ Špalíčků po jednotlivých krajích.

Kniha představuje deset vybraných lokalit v každém z jedenácti měst Pardubického kraje, které jsou zajímavé z hlediska historie, kultury, architektury a technických památek a poskytne Vám tak základní přehled o tom, co byste měli vidět.

Šesté pokračování sborníku Památky jižních Čech opět přináší rozsáhlejší studie i drobnější zprávy o pestrém památkovém fondu v Jihočeském kraji. Nově je zahrnut oddíl krátkých aktuálních informací o nově prohlášených památkách.

Magisches Prag, goldenes Prag, barockes Prag — es mangelt nicht an Attributen für die Stadt an der Moldau, die zu den schönsten Metropolen der Welt gehört. Die faszinierende Geschichte Prags spiegelt sich in den prächtigen Bauwerken wider.

Publikace je historickou exkurzí o vzniku a průběhu výstavby našeho hlavního města od jeho počátků až po současnost, to vše doplněno nespočtem krásných fotografií a několika doplňujících podrobných ilustrací nejdůležitějších památek.

Kniha přispívá k hlubšímu poznání procesu utváření nové společnosti v pohraničí českých zemí na příkladu Zábřežska a Šumperska v letech 1945 až 1960. Zaměřuje se na strukturální aspekty demografického vývoje po druhé světové válce.

Láska k Šumavě, kde autor knihy provozuje penzion, a také sběratelská vášeň. To vše stojí za vznikem této zcela unikátní publikace. Jedná se o jakousi procházku po Šumavě prostřednictvím pohlednic z dílny krumlovského fotoateliéru Wolf.

Spisovatel Otomar Dvořák nás tentokrát zve do krajiny bizarních stolových hor, které jako by přímo vystoupily z mýtů a pohádek.

Kniha volně navazuje na knihy: Kdo se to na nás dívá!, a Litoměřice – domov můj. Tentokrát se autoři nevěnují výhradně městu Litoměřice, ale zamíří za jeho „hradby“ a po proudu Labe putují dále až na Střekov k Ústí nad Labem.