Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a pokusem graficky zmapovat a pomocí heraldiky zachytit z trochu jiného pohledu nesmírné množství hradů, zámků a tvrzí v Čechách. Čtrnáctý díl představuje kraj na východ od Hradce Králové.
Autor zkoumá nejrůznější aspekty role panovníka jako univerzální postavy v mýtech a náboženských systémech všech civilizací. Pojednává i o symbolech vládcovy moci dokládajících jeho roli ve společnosti.
Výraz biblické mince působí na první pohled jako označení jasně definovaného souboru nominálů z časově přesně omezeného úseku a platící na jednom území.
Cesta třináctého dílu Erbovní mapy začíná na severním pomezí Čech, kde se zvedá mohutná silueta hradu a zámku Frýdlant. V tomto dílu Erbovní mapy navštívíme mnoho dalších zajímavých sídel v horním povodí řek Nisy, Jizery, Labe a Úpy.
Velkolepá anglicko-česká publikace Jiří Louda: Erby rytířů Podvazkového řádu přináší před tisíc osobitých kreseb erbů jednotlivých členů řádu, a mapuje tak téměř sedmisetletou historii jednoho z nejvýznamnějších společenství v Evropě.
Ve čtvrtém dílu "Erbovní mapy" navštívíme krajinu hradů, zámků a tvrzí severovýchodně od Prahy. Od Mělníka proti proudu Labe se přes Brandýs a Lysou dostaneme k Nymburku.
Kniha, jež volně navazuje na autorovu úspěšnou „šlechtickou trilogii“, vypráví osudy potomků šesti českých šlechtických rodů, kteří se od roku 1989 opět aktivně účastní života české společnosti nebo se sem pravidelně vracejí.
Poznejte osud svaté Ludmily, Mlady, Doubravy, která přinesla Polákům křesťanství, Markéty, někdejší královny dánské, i naší milované Anežky České, která prozářila temný středověk milosrdenstvím.
V jedenácti kapitolách ožívají zcela neznámé osudy potomků knížete Rudolfa Thurn-Taxise, členů knížecího rodu Kinských z Chlumce nad Cidlinou i jejich příbuzných.
