Nejprodávanější e-knihy v roce 2022
filosofie a náboženství

Setkání s Ježíšem od kořenů proměňuje život člověka a uzdravuje jej v jeho smutku a depresích. Autor se postupně zabývá lidskými vztahy – se sebou, s druhými, s Bohem –, našimi nemocemi, nenávistí, ...

Nebudu nikdy dobrým teologem, pokud budu jen studovat názory jiných, psát vybroušené rešerše a nikdy nepocítím žízeň živé bytosti po Bohu. Pokud budu svět zkoumat jen z vnějšku, jako nezávislý a nezaujatý novinář, nikdy jej nepostihnu.

Mystika (1911) je již téměř celé století považována za zcela ojedinělý a do dnešní doby nepřekonaný text, jehož autorka Evelyn Underhill je dosud pokládána za nejpřednější znalkyni v oblasti duchovního uvažování.

Filosofická kniha chce být především zaujatým politickým zákrokem v palčivé otázce, jak přetvořit levicový, antikapitalistický projekt ve věku globálního kapitalismu a jeho ideologického přívěsku, liberálně-demokratického multikulturalismu.

Náboženství bylo od pradávna nedílnou součástí každodenního života. O tom, jak vypadalo náboženství starých Izraelitů, nám dává představu především Starý zákon, v posledních desetiletích však můžeme své poznatky čerpat i z přibývajících archeologických nálezů.

Kniha je prvním českým vydáním úspěšné publikace otce Špidlíka a představuje jedinečný vhled do ruské mystiky. Dává klíč k jejímu pochopení: předkládá to podstatné a zároveň uvádí její životodárný význam.

Kniha rozhovorů se známým historikem, teologem a katolickým knězem Tomášem Petráčkem propojuje řadu světů. Petráčkovy úvahy o dějinách a dějinnosti se proplétají s jeho reflexí současného křesťanství a katolické církve, stejně jako celé společnosti.

Klasické dílo sedmnáctého století se stalo „učebnicí“ mnoha světců (Terezie z Lisieux). Termín „milost přítomného okamžiku“ vyjadřuje moudré uspořádání stálého napětí mezi aktivitou a pasivitou v hledání Boží vůle.

Filosof a teolog Anselm Grün radí, jak začít žít harmoničtější a radostnější život, těšit se ze vztahů, z toho, že jsme na světě, být se sebou spokojeni a zároveň být přínosem pro svoje bližní, jak objevit vnitřní klid a jak nepromarnit svůj život.

Stále živé otázky a odpovědi Druhého vatikánského koncilu.

Kniha vrchního rabína britského Commonwealthuobsahuje třicet šest zamyšlení, ve kterých se autor zabývá problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa.

Kniha obsahuje dva stěžejní spisy Sv. Dionýsia Areopagity věnované "transcendentním otázkám" a teognózi.

Duchovní cesta, kterou ukazuje Osho, je dobrodružná výprava za poznáním funkcí mysli, nevědomí, podvědomí a vědomí, jejímž cílem je objevení toho největšího pokladu - vlastní přirozené podstaty.

V knize Muž, který miloval racky Osho netradičním způsobem podrobně rozebírá devět příběhů z dávných tradic zenu, taoismu, křesťanství a judaismu.

Vynálezy můžou být pro lidstvo požehnáním. A pro člověka katastrofou. V roce 2013 všechna světová média vydala zprávu o závěrech odborného článku - téměř polovinu současných pracovních pozic prý může nahradit umělá inteligence.

Jeden z nejvýznamnějších myslitelů současnosti, tibetský duchovní vůdce dalajlama, předkládá v této knize výsledek svých celoživotních úvah o člověku, jeho životní cestě a hodnotách, které mu mohou pomáhat.

Tato kniha je určena všem, kteří chtějí vystoupit z nekonečného kolotoče soupeření a spotřeby a místo toho usilovat o život, který upřednostňuje ekologickou integritu Země, sociální spravedlnost a osobní klid a štěstí.

Jsme to, co si myslíme, že jsme. Vše, co jsme, vychází z našich myšlenek. A našimi myšlenkami tvořme svět. ZEN je osobní cesta k osvícení, na jejímž konci hledající zjišťuje, že tu není žádná osoba a že tu ani nebyla žádná cesta.

Filolog, filosof a básník Friedrich Nietzsche (1844—1900) patří k největším filosofickým géniům nejen svého 19. století, ale bezpochyby všech dob. On sám své veledílo Tak pravil Zarathustra z roku 1882 považoval neskromně za nejlepší knihu, jaká byla vůbec kdy napsána.

Filozofové rádi vyprávějí smyšlené příběhy. Používají je jako argumenty, jimiž podporují tvrzení o světě, o společnosti, a také o tom, jak bychom měli či neměli jednat. Říkají tomu myšlenkové experimentování.