Radimem Kopáčem uspořádaný výbor z rozsáhlého díla Vikiho Shocka (1975), všetečného autora (básníka, prozaika, kreslíře a kolážisty), nadšeného dědice domácích i světových avantgard, potažmo všech „moderních básnických směrů“.
Výbor jednoho z nejvýznamnějších současných kanadských básníků Johna Passe, spojovaného rovněž s proudem ekokritického myšlení, nazvaný Větrná zvonkohra představuje chronologicky autorovo celoživotní dílo od jeho ranějších textů až po nedávnou dobu.
Výstup na horu Méru je básnická skladba o třech částech, ovšem jak může napovědět už název, stoupání na posvátnou horu hinduismu, která ožívá jen ve světě mýtů, bude spíše symbolické a velice spletité.
Jediná sbírka poezie Jiřího Stránského obsahuje verše napsané převážně v padesátých letech, kdy byl autor vězněn v politických lágrech. Jeho verše jsou jedinečným svědectvím o deformovaném a surovém světě za ostnatými dráty.
Matěj Metoděj Štrunc je český herec, muzikant a cestovatel. Vystudoval herectví na brněnské konzervatoři, je frontmanem hudební skupiny Ateliér a od roku 2017 je členem uměleckého souboru Městského divadla Zlín.
Rejstřík sbírky Arytmie sahá od osobních vzpomínek a drobných každodenních postřehů po kritické reflexe současných společenských jevů. Ščur je básník živé imaginace, nicméně realita je v jeho textech vždy fyzicky, hmatatelně přítomná.
Kniha obsahuje lidová česká říkadla, rozpočitadla a kolednické popěvky. Svět českých venkovských tradic je v knížce živě zachovaný a zpřístupněný pro ty nejmenší také díky krásným ilustracím Josefa Lady
Elektrický úhoř - bohatě ilustrovaná knížka s vloženým CD s 20 písničkami - to je ve zkratce další počin
nejoriginálnějšího jihočeského písničkáře Stanislava Kahudy. Každá písnička doplněna texty a akordy.
Americký básník 19.století E. A. Poe napsal báseň Havran. Tato báseň, hororově laděná, inspirovala autorku k napsání smyšleného příběhu z básníkova života o jeho lásce a vidině havrana.
Básně prostřídané s básnickými prózami jsou postaveny na snové obraznosti, kterou však velmi netypicky provází slovní askeze a nechuť k bájení i zbytečným dekoracím.
Hilde Dominová (1909–2006) je jednou z velkých německy píšících básnířek židovského původu, kterým se po strašlivé zkušenosti holokaustu podařilo vrátit němčině platnost básnického jazyka.
Výbor z Chrastinovy letité tvorby, který jako editor připravil Martin Reiner, vykazuje, jeden velice sympatický rys; čte se lehce, aniž v nás zanechává dojem banálnosti.
