V tomto dílu Františkánských pramenů se setkáváme s životopisy sv. Františka, jež vznikaly v období od výzvy generálního ministra Crescencia z Jesi, až do generální kapituly z roku 1260, která se rozhodla "udělat pořádek" ve Františkově hagiografii.
Doposud nejvýznamnější a nejdiskutovanější kniha birminghamského profesora církevních dějin, která mapuje vývoj církví a náboženských skupin od revoluce 1848 až po začátek první světové války.
Druhý svazek druhého dílu unikátní práce M. Bubna zahrnuje mnišské řády působící na našem území, především benediktiny a cisterciáky, ale i celestiny, kartuziány, trapisty a baziliány.
