Patrně nejdůležitější spis k moderní architektuře a jedna z nejvýznamnějších knih 20. století. Slavný architekt v ní vysvětluje své technické a estetické teorie, pohled na průmysl, ekonomiku, vztah mezi formou a fukcí, atd.
Rozsáhlá kniha vzpomínek významného českého diplomata Jaromíra Kopeckého (1899-1977) je významným příspěvkem k poznání československých dějin 20. století.
Kniha je plná krátkých her pro pětileté děti, které se mohou těšit na obtahování čar, počítání, poznávání písmenek a slov, spojování teček a mnoho dalšího.
Kniha obsahuje vybrané texty o dějinách architektury a historiografii dějin umění, z nichž jen část byla zveřejněna v českém jazyce. Jejich společným jmenovatelem je ambice překonat nacionalistický model transnacionálními dějinami.
Koláž Burianova vyprávění, dobových zápisků a citací nejrůznějších dokumentů opisuje i tentokrát velký oblouk od televizních pořadů, dokumentárních filmů a cestování přes hudební alba až k psaní fejetonů, cestopisů a knih o vlastních rodičích.
Kniha je symbolickým poděkováním autorům, kteří se v naději, že jejich záznamy mohou posloužit nejen rodinným příslušníkům, ale i dalším čtenářům, pustili v polovině 90. let do sepisování vzpomínek na své dětství ve Vídni.
Deníky Ivo Ducháčka (1913–1988),
privilegovaného úředníka československé
exilové vlády v Londýně, zachycují počátky
odboje v Paříži od března 1939, evakuaci
z Francie v létě 1940 a život ve válečném
Londýně až do dubna 1945.
Středověká bohoslužebná roucha byla zdobena především figurální výšivkou, rostlinný ornament měl jen doplňkový charakter a objevoval se jen zřídka. V 16. století se však situace změnila a po roce 1600 dokonce obrátila.
Ve své poslední knize se francouzská psycholožka věnuje fascinující osobnosti rakouské císařovny Marie Terezie, která dokázala skloubit politickou dráhu panovnice mocného státního útvaru a roli matky, úzkostlivě pečující o výchovu svých dětí.
