Kniha přináší informaci o těch, kteří ztratili své zázemí nebo je dokonce nikdy nezískali. Je o jejich životě na ulici i před ním, o jejich přístupu k různým problémům, s nimiž se museli vypořádat - a leckdy se jim to ani nepodařilo.
Kniha otevírá nový pohled na zkoumání vztahu lidí k dějinám a jejich představ o minulosti. Historické vědomí je zde sociologickou perspektivou prezentováno nejen jako látka pro teoretické uvažování, ale především pro empirický výzkum.
Fenomén dobrovolného bezdomovectví, a to nejen seniorů, je dodnes v českém prostředí nedostatečně probádanou oblastí a jeho existence je mnohdy v odborných pramenech opomíjena, či dokonce popírána.
Knížka, vydaná původně v roce 2000, vznikla jako učební text pro kurs, který autorka
přednášela studentům prvního ročníku sociologie na Fakultě sociálních věd UK. Pro
aktuální vydání nebyla revidována ani doplněna.
Autorka zkoumá, jak Heydrichova politika „cukru a biče“ ovlivňovala distribucí důchodů a přídavků, jakým způsobem zasáhla dostupnost sociální a zdravotní péče, resp. fungování sociálního pojištění obyvatelstva v okupovaném prostoru Čech a Moravy.
