Fenomén dobrovolného bezdomovectví, a to nejen seniorů, je dodnes v českém prostředí nedostatečně probádanou oblastí a jeho existence je mnohdy v odborných pramenech opomíjena, či dokonce popírána.
Knížka, vydaná původně v roce 2000, vznikla jako učební text pro kurs, který autorka
přednášela studentům prvního ročníku sociologie na Fakultě sociálních věd UK. Pro
aktuální vydání nebyla revidována ani doplněna.
Autorka zkoumá, jak Heydrichova politika „cukru a biče“ ovlivňovala distribucí důchodů a přídavků, jakým způsobem zasáhla dostupnost sociální a zdravotní péče, resp. fungování sociálního pojištění obyvatelstva v okupovaném prostoru Čech a Moravy.
Kniha přináší první ucelený a výzkumně podložený pohled na téma reflexivity v České republice a podpoří čtenáře ve vědomém využívání zplnomocňujících a efektivních přístupů v práci s klientem.
Kolektivní monografie přináší pohled na principy a úspěšnost veřejného řízení sociálních procesů z různých úhlů pohledu. Ačkoli sociální procesy působí na první pohled odlišně, spojují je právě principy jejich řízení.
Publikace vychází z tříletého výzkumu provedeného u subpopulace pražských bezdomovců středního věku. Studie obsahově navazuje na předchozí čtenářsky úspěšnou monografii Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí.
Víte, která otázka je lidskému druhu nejvlastnější? Dle mnohých je to tvůrčí otázka "Proč?". Proto je až s podivem, jak málo se takto v dospělém věku ptáme.
Stárnutí populace je jedním z významných demografických trendů současnosti, který se v celosvětovém měřítku stává problémem 21. století. Lidé nad 65 let tvoří přibližně 15 % obyvatelstva České republiky a jejich počet se bude zvyšovat.