Tato publikace se soustřeďuje na aspekt islámského umění, který je méně známý, přesto základní. Kniha není jen materiálem pro badatele, ale je určena všem, pro které se společné kulturní dědictví lidstva nestalo prázdným pojmem.
Sochař, malíř, ilustrátor, hudebník, zpěvák a tanečník na hrobech František Skála jr. představuje tu část své tvorby, ve které vytváří kult osobnosti velkého ONA.
Tato monografie vychází z potřeby definovat a ohledat území, ve kterém se nachází loutka a loutkové divadlo ve vztahu k současnému postmediálnímu diskursu.
Další dřevěná kniha pana Patřičného – cesta dovnitř stromu i pod kůru člověka. Kniha popisuje jak využít obrazy ze dřeva a kresby ve dřevě ve výtvarné práci a jaký bonus mají sochy ze dřeva proti těm z jiných materiálů.
Publikace rozvádí a kontextualizuje téma Malichových utopických projektů v rámci soudobých architektonických vizí i sociálních a environmentálních témat.
Celobarevná výpravná monografie malíře a ilustrátora Miroslava Pospíšila s úvodním slovem Milana Krejčího. Hlavním tématem umělcovy tvorby je dobrodružství, často inspirované příběhy Karla Maye.
Problematika životního prostředí dnes patří v českém umění k „horkým“ tématům a stále zřetelněji ovlivňuje uvažování a jednání mnoha autorů a autorek, institucí i jejich návštěvníků.
Kniha Chrám umění: Rudolfinum je holdem výjimečné budově. Ta od svého otevření roku 1885 sloužila řadě institucí a prošla řadou adaptací. Přesto zůstává harmonickou stavbou „jakých je málo na světě, natož v moderní Praze“.
Unikátní a svým rozsahem i zpracováním výjimečná publikace přináší výběr z nevýznamnějších exponátů ojedinělé, po více než třicet let budované sbírky loutek a rodinného a spolkového loutkového divadla Marie a Pavla Jiráskových.
V roce 1954 zadala švédská vláda stavbu největšího částicového urychlovače na světě. Stavba umístěná hluboko pod žírnými ostrovy na jezeře Mälaren byla dokončena roku 1969. Místní technickému zázraku přezdívali Smyčka. Tato kniha je o ní…
Tvorba anebo tvořivost, založená na myšlence osvobození a rozvíjení lidské přirozenosti, patřila k velkým tématům modernistické psychologie i pedagogiky a zájem o ni setrvává i v dnešním školském diskurzu.
Zatímco česká výtvarná scéna první republiky je dnes všeobecně známa a přinejmenším klasická moderna je probádanou oblastí, umění „českých Němců“ sledovaného období zůstává opomíjeno.
Jedno z nejvýznamnějších děl české literatury s obrazovým doprovodem Oldřicha Hamery (* 1943), výrazného českého grafika, mj. jediného žáka a spolupracovníka Vladimíra Boudníka.