Problém plastičnosti autor sleduje v dílech amerických minimalistických sochařů, George Segala, Zdeňka Palcra, Miloslava Chlupáče, Karla Nepraše či Stanislava Podhrázského.
Sochař, malíř, ilustrátor, hudebník, zpěvák a tanečník na hrobech František Skála jr. představuje tu část své tvorby, ve které vytváří kult osobnosti velkého ONA.
Tato monografie vychází z potřeby definovat a ohledat území, ve kterém se nachází loutka a loutkové divadlo ve vztahu k současnému postmediálnímu diskursu.
Další dřevěná kniha pana Patřičného – cesta dovnitř stromu i pod kůru člověka. Kniha popisuje jak využít obrazy ze dřeva a kresby ve dřevě ve výtvarné práci a jaký bonus mají sochy ze dřeva proti těm z jiných materiálů.
Publikace rozvádí a kontextualizuje téma Malichových utopických projektů v rámci soudobých architektonických vizí i sociálních a environmentálních témat.
Celobarevná výpravná monografie malíře a ilustrátora Miroslava Pospíšila s úvodním slovem Milana Krejčího. Hlavním tématem umělcovy tvorby je dobrodružství, často inspirované příběhy Karla Maye.
Problematika životního prostředí dnes patří v českém umění k „horkým“ tématům a stále zřetelněji ovlivňuje uvažování a jednání mnoha autorů a autorek, institucí i jejich návštěvníků.
Unikátní a svým rozsahem i zpracováním výjimečná publikace přináší výběr z nevýznamnějších exponátů ojedinělé, po více než třicet let budované sbírky loutek a rodinného a spolkového loutkového divadla Marie a Pavla Jiráskových.
V roce 1954 zadala švédská vláda stavbu největšího částicového urychlovače na světě. Stavba umístěná hluboko pod žírnými ostrovy na jezeře Mälaren byla dokončena roku 1969. Místní technickému zázraku přezdívali Smyčka. Tato kniha je o ní…
Zatímco česká výtvarná scéna první republiky je dnes všeobecně známa a přinejmenším klasická moderna je probádanou oblastí, umění „českých Němců“ sledovaného období zůstává opomíjeno.
Na současné výtvarné scéně lze najít jen málo autorů, kteří zůstávají věrní jednomu a navíc tak tradičnímu námětu – portrétu, jak to již přes dvacet let činí Ivana Štenclová.
Publikace Zahrady mnicha Rabinoviče vznikla u příležitosti konání stejnojmenné výstavy Viktora Pivovarova v Domě umění města Brna. Autor na této výstavě představil především svá nejnovější díla, i když cyklus, který dal výstavě název, vznikl dříve.
