Nejprodávanější knihy v roce 2022
umění a architektura

Paměti pro Josefa Portmana z let 1919 a 1920 Váchal koncipoval jako svérázný duchovní bedekr, průvodce po vlastním myšlenkovém vesmíru, s důrazem na zážitky a vjemy nadpřirozené povahy.

Novinářka Alena Wagnerová se po téměř 70 letech vydala po stopách Jiřího Weila, aby zachytila proměnu místa v čase.

Leonardův život v knize přibližují jeho tajné dopisy a deníky šifrované zrcadlovým písmem, ohromující náčrty vynálezů, jimiž předběhl svou dobu, a reprodukce nejslavněších obrazů.

Jednačtyřicet rozsáhlých portrétních interview - brazilský architekt Oscar Niemeyer, německý malíř Neo Rauch, jeho čínský protějšek Zhang Xiaogang a další.

Publikace z ediční řady Katedry dějin umění FF UP Memoria artis podává podrobný přehled díla italského malíře.

První kniha z rozsáhlého, několikasvazkového monografického projektu věnovaného tvorbě a životu výtvarného umělce a pedagoga Zdeňka Sýkory.

Kniha přibližuje historii, poetiku a prostřednictvím rozhovorů a vzpomínek také jednotlivé členy skupiny UB12, do níž patřili významní představitelé českého poválečného umění (V. Boštík, J. John, St. Kolíbal, A. Šimotová a další).

Monografie současného českého výtvarníka, člena skupiny Tvrdohlaví.

Jen málo osobností historie módy o sobě může tvrdit, že jsou stejně vlivní, jako byla Coco Chanel.

Rudo Prekop několik let fotografuje studiové portréty osobností, které se v naší společnosti významnou měrou zasloužily o kvalitativní posun kulturní, společenský, mentální, mravní a obecně lidský. Spolu s knihou se připravuje také putovní výstava.

Základem této knižní publikace jsou vlastnoručně sepsané osobní vzpomínky klavíristky a hudební pedagožky Elišky Novákové (rozené Hanouskové) na svůj život se skladatelem a klavíristou Janem Novákem (1921–1984).

Kniha přináší výběr z nejnovější tvorby jedné z nejosobitějších umělkyň současnosti.

Kniha přináší svědectví o pozoruhodných dílech předního českého sochaře Jiřího Příhody, vytvořených během posledních deseti let, kdy žil v texaském Austinu.

Tvůrce legendární inscenace Balada pro banditu (1975) Zdeněk Pospíšil (1944–1993), patřil spolu s Evou Tálskou a Peterem Scherhauferem nejen k prvním absolventům obnoveného oboru režie na brněnské JAMU, ale i k zakladatelům Divadla Husa na provázku.

Kde bral Petr Váňa sílu, aby 23 let pracoval na něčem, co vypadalo, že nespatří světlo světa?

Zdeněk Zavřel patří k dnes již trochu zapomenuté generaci architektů, kterou těžce poznamenaly nesmyslné výkyvy v kulturně politickém vývoji poválečného Československa.

Autor knihy Peter Becher empaticky líčí život Adalberta Stiftera, který zasazuje do širších dobových souvislostí a vytváří tak věrný a plastický obraz života rakouské společnosti 19. století, v níž se Adalbert Stifter pohyboval.

Převážně textová publikace, která je společným dílem týmu špičkových odborníků z několika vědních oborů, poodhaluje fascinující dobrodružství života sběratele, botanika, lékaře, cestovatele a mecenáše Jindřicha Vávry (1831–1887).

Neformální řada spisů Alfreda Brendela se uzavírá knihou rozhovorů a esejů, v nichž na sebe tento legendární klavírista prozrazuje mnohé, nikdy však nesklouzává k „autobiografii“ a bulváru.

Pět let po válce vydal jeden z terezínských domů poklad. Soubor 254 obrazů dokumentujících život v ghettu, jak ho zde v letech 1942-44 zachytil jeden z jeho nedobrovolných obyvatel – akad. mal. František Mořic Nágl.