Nejprodávanější e-knihy v roce 2022
beletrie

Na jaře roku 1930 musela dvanáctiletá Taki jako většina chudých venkovských děvčat jít do služby. Nyní téměř devadesátiletá píše své vzpomínky na dobu strávenou v maloburžoazní domácnosti pana Hiraie v „malém domě“ na předměstí Tokia.

Obraz veksláka patří neodmyslitelně k pozdnímu období socialistického Československa. Stal se námětem řady knih a filmů. Kniha historika Adama Havlíka fenomén veksláctví, černého trhu a vztahu mezi oficiální a šedou ekonomikou sleduje v širokých souvislostech a ukazuje tak dosud málo známou tvář období pozdního „reálného socialismu“.

Vzrušující příběh o duelu mezi dvěma muži, ale také o ženě, která svou odvahou změnila historii. Kniha se stala inspirací stejnojmenného filmu R. Scotta.

Podmanivý příběh okouzluje od svého vzniku miliony čtenářů. Australská prozaička v něm líčí více než půlstoletí v životě farmářského rodu Clearyů, jehož členové přicházejí z chudých poměrů na bohatou usedlost v australském vnitrozemí.

Snoubenky smrti, to jsou dámy "z rajchu", krásné a bezstarostné, které se každé odpoledne scházejí v berlínském hotelu Adlon, aby si popovídaly a popily šampaňské, zatímco Evropa je v předvečer druhé světové války na pokraji zhroucení.

Jack McEvoy býval novinářskou hvězdou, ale přesto dostane výpověď pro nadbytečnost. Chce ale odejít se ctí a ve velkém stylu: během posledních dnů v redakci napíše nejlepší článek svého života.

Kdysi bych si sama sebe na tomhle místě nedokázala představit. Teď jsem se tu zabydlela. Miluji to tady, dům, který jsem zrekonstruovala, nové přátele, které jsem si oblíbila, i práci, která mě naplňuje.

Londýn, 1845: sirotek Eleonora Beadyová, vychovaná výstředním chirurgem Horacem Croftem, neboť ve smrtící pandemii přišla o rodiče, toho o běžném životě moc neví.

Bailey je tak normální, jak jen to jde, když má někdo IQ v pásmu geniality a fotografickou paměť. Jednoho dne se začnou dít věci – uprostřed noci se jí někdo vloupá do domu, aby ji unesl jako rukojmí.

„Když se ohlédnu za svým dětstvím, divím se, jak se mi vůbec podařilo přežít. Bylo to samozřejmě mizerné dětství: šťastné dětství vám za to skoro nestojí.