Kniha je zamyšlením nad mnoha tématy i obyčejným příběhem čtyř lidí. Co všechno společně zažili v tak odlišném prostředí a do jakých koutů světa je zavál jejich neklidný cestovatelský duch?
Kniha Alexeje F. Loseva představuje první ucelený životopis Vladimira Solovjova (1953–1900) – filosofa, teologa a nejvýraznějšího ruského myslitele 19. století.
Kniha Robina Böhnische přináší stovky fotografií z jeho čtrnácti cest doplněných celou řadou postřehů a zajímavostí z jedné z nejkrásnějších zemí na světě – ze země hor, klášterů a vína.
V současné Paříži dojde k osudovému setkání líbezné gejšy s neohroženým samurajem. Gejšou je ve skutečnosti nefalšovaná Francouzka z předměstí, jež se našla v postavě tradiční japonské společnice s nalíčenou tváří a v hedvábném kimonu.
Cestopis provede čtenáře krok za krokem celou oblastí pod horou Gaurishankar, od hustě obydlených míst v subtropickém pásmu po velehory u tibetských hranic.
Kniha vám představuje Viet Nam, jak jej poznala sama autorka. Podklady byly čerpány z mnoha cest do Asie, z vlastních zkušeností i od místních přátel, kteří aktivně při tvorbě pomáhali.
Cestopis z výpravy několika fotografů, kteří zamířili do vzdáleného a dosud méně známého Bangladéše. Bangladéš, exotická země, jednou tak velká jako Česká republika, ale s bezmála 158 milióny obyvatel, patří k nejlidnatějším státům světa.
Studená válka sice skončila pádem Berlínské zdi, ale v poslední době opět vzrůstají obavy z Ruska a jeho zahraniční politiky. Autor popisuje rozmach ruského impéria, nevynechává velké postavy ruských dějin ani rozšiřování moci Kremlu.
V této zcela ojedinělé knižní publikaci dvou knih v dárkovém šubru na křídovém papíře se můžete inspirovat úchvatnými fotografiemi z více než 250 zahrad z celého Japonska!
Čtvrtý díl volně na sebe navazující série, která je největší a dosud nepřekonanou syntetickou prací o československých legiích v Rusku, jejichž boje autor popisuje v mezinárodně politických souvislostech.
O oslovení sochaře Zbyňka Sekala (1923–1998) japonskou kulturou a společností svědčí jeho deníkové záznamy z doby pobytu v Japonsku v lednu a únoru 1989. Odpovědí mu byl spontánní obdiv Japonců vůči jeho vlastní tvůrčí cestě.