Kniha je souborem volně na sebe navazujících esejů, sepsaných Lukácsem v letech 1919–1921, kdy byl po pádu Maďarské republiky rad nucen žít a působit v exilu.
Jean Monnet kdysi prohlásil, že Evropa se bude utvářet prostřednictvím krizí a že bude vlastně součtem řešení těchto krizí. V Evropě je dnes tolik krizí, že to slovo již na nikoho žádný dojem neudělá.
Podle údajů mezinárodních organizací je pouze zhruba třetina států světa hodnocena jako demokratická, přičemž podíl nedemokratických zemí se v posledním desetiletí zvyšuje. Cílem této knihy je pokus o přispění k diskusi na téma „ústavní demokracie“.
Kniha popisuje mimořádnou a v mnoha ohledech nečekanou cestu, kterou Čína za posledních třicet let ušla v přeměně z uzavřené socialistické zemědělské ekonomiky k neuvěřitelně silné celosvětové velmoci.
Předkládaná monografie představuje zajímavou a v českém prostředí originální přehledovou studii, která se velmi podrobně věnuje vývoji a hlavním charakteristikám voleb do Evropského parlamentu.
Říká se, že když hodíte žábu do vařící vody, pokusí se vyskočit. Pokud vodu postupně zahříváte, žába si toho nevšimne a nakonec se uvaří. Něco podobného se děje v české politice.
Politolog Stein Ringen z Oxfordské univerzity nabízí čtenářům provokativní zamyšlení nad principy demokratického vládnutí: jak vláda přiměje občany, aby respektovali její autoritu?
Proč nastal po roce 1945 český „rozvod“ se Západem? Jaký byl život za „železnou oponou“? Hrozí nám opět rozdělení světa a nová „studená válka“? Stojíme před novým rozkolem Evropy? A jak nás dnes může inspirovat Winston Churchill?
Tématem knihy, poněkud exotickým pro českého čtenáře, jsou nedemokraticky vládnoucí muži ve dvaadvaceti vybraných afrických státech (např. Jean-Bédel Bokassa, Muammar Kaddáfí, Mengistu Haile Mariam či Robert Mugabe).
Paul Schreyer je volný novinář, píšící mimo jiné pro magazín Telepolis a Global Research. Jeho poslední kniha Faktencheck 9/11 byla v odborných kruzích přijata s velkým zájmem.
Soubor deseti projevů Václava Klause, který ilustruje dobu, v níž žijeme, a ze kterého můžeme hodně vyčíst také o osobnosti druhého prezidenta naší republiky.
Naše přední historička diplomatických vztahů podrobně mapuje na základě archivních výzkumů v USA i u nás a s přihlédnutím k dosavadní nepočetné literatuře vývoj a peripetie diplomatických vztahů i jejich hlavních protagonistů v letech 1918–68.
Kniha je zpracovaná ve formě rozhovoru, tedy dialogu, který je prazákladem demokratické společnosti již od časů starého Řecka. Na základě konkrétních postojů rozebírá současnou politickou scénu.
