Společnost si postupně vytvořila propracovanou ekonomickou a sociální hierarchii. Vztahy lidí jsou posuzovány nejen tradicemi, ale zejména normami a zákony.
Zrození a stárnutí – dvě životní fáze, v nichž se ve většině případů všichni ocitáme v prostředí institucionální péče a které jsou navíc specifické z hlediska míry autonomie.
Rodina je základem každé zdravé společnosti. A děti reprezentují její budoucnost. Pro pozitivní formování osobnosti mladého člověka je čím dál zásadnější, v jakém rodinném prostředí vyrůstá.
Jak zajistit důstojné stárnutí a dožití seniorů s mentálním postižením v sociální službě nebo v rodině? Jaké možnosti paliativní péče máme k dispozici? Jak zvládnout období žalu a těžkých ztrát vzhledem k rostoucí délce života seniorů s postižením?
Publikace se skládá ze tří částí.
V první nazvané Teorie nonkonformismu se čtenář seznámí se základními myšlenkami kontrariánství. Jedná se o stručný příspěvek ke klasifikaci a typologii nonkonformismu a konformismu.
Vo svojej poslednej knihe, ktorá bola publikovaná až po jeho smrti v januári 2017, sa Bauman venuje tendenciám, ktoré sú prejavom nostalgických túžob po idealizovanej či imaginárnej minulosti.
Rodinný život se zdá být soukromou záležitostí. Sotva co ovšem bývá předmětem veřejných debat (vrcholnou politikou počínaje a „drby“ konče) tak často jako právě život v rodině.
