Myšlení a působení Tomáše G. Masaryka je v české (i odborné) veřejnosti většinou chápáno jen v jejich dimenzi filosofické a politické. Menší pozornost se věnuje náboženské komponentě Masarykova myšlení.
Um identity pojednává o základní metafyzické či filozofické otázce po naší podstatě, identitě a povaze bytí, které člověk žije a s kterou se dříve či později setkává tváří v tvář ve svém každodenním životě.
Ne vždy je dobře rozuměno rozdílům ve filosofii Martina Heideggera před a po obratu (die Kehre) v jeho myšlení, a to včetně proměny chápání klíčového pojmu „das Dasein“ (pobyt) či užití pojmů nových, jako „das Ereignis“ nebo „das Gestell“.
Možnosti a melodie patří k nejzralejším textům otce Jeronýma, mnicha z kláštera Sept-Fons, který v tomto krátkém pojednání o Boží lásce předkládá syntézu celého svého života.
V díle Niklase Luhmanna, myslitele funkcionální sociální teorie a dnes již sociologického klasika, který byl pro svůj široký záběr označován za „Hegela druhé poloviny 20. století“, hraje analýza náboženství stěžejní roli.
The Philosophy of Living Nature je anglickým překladem přepracované verze Kratochvílovy knihy Filosofie živé přírody (1994), dnes již klasické práce zabývající se přirozeným světem a možnostmi jeho poznání.
Studie O filosofii dějin (vydaná anglicky v New Yorku roku 1957 a francouzsky v Paříži roku 1959) je jediný spis, který Jacques Maritain (1882–1973) věnoval výslovně filosofii dějin.