Kniha představuje témata spojená s lidským tělem a tělesností. Autoři se věnují otázkám ukazujícím lidské tělo a jeho vnímání v důsledku kulturních podmínek, psychického rozpoložení lidí i jejich vrozených dispozic.
Kniha publicisty a předsedy Klubu na obranu demokracie Bohumila Doležala prostřednictvím jeho článků mapuje sedmileté období od nástupu „Nových pořádků“ v roce 2013, tedy zejména důsledky prezidentství Miloše Zemana a mocenského vzestupu A. Babiše.
Československé vězeňství prošlo ve druhé polovině 20. století výraznými změnami. Jak se vězeňství od šedesátých let vyvíjelo a jaké myšlenky v převýchově byly uplatňovány?
Říjnové volby – tak jak jsou připravovány – žádnou radikální změnu k lepšímu přinést nemohou. Nanejvýš si můžeme přát, že se v nich podaří zabránit příchodu extrémní levice v čele s Piráty k moci. Jejich výsledek by však mohl probudit ty váhající.
Kniha je překladem původní sociologické monografie z roku 1974, která analyzovala stav rovnoprávnosti žen v Československu ve srovnání se stavem v Německé spolkové republice.
Koncept se pod názvem základní nepodmíněný příjem (ZNP) stal jedním z velkých témat naší doby. V posledních letech o něm zapáleně diskutují odborníci i široká veřejnost napříč sociálním i politickým spektrem.
Česká společnost zažívá od roku 1989 nejúspěšnější a nejsvobodnější období své historie. Ale dosavadní sociální a ekonomický model nevyhnutelně krachuje. Mylně si namlouváme, že za vše mohou neschopní politici a snažíme se je nahradit novými a neokoukanými.
Jak člověka za dobu, co ji používá, ovlivnila řeč? To je hlavním tématem této studie. Aby bylo možno hledat odpovědi, je potřeba nejprve stanovit, jaké atributy má moderní lidská řeč, a tak ji odlišit od předverbální komunikace.
Ben Shapiro v knize Jak zachránit západní civilizaci míří z pohledu dnešní krize Západu ke kořenům evropské kultury, na něž současná převažující ma-terialistická a hédonistická kultura zapomněla.
Brilantní rozbor Kouzelné flétny. Autor nabízí obsahový i žánrový klíč ke zdánlivé zmatenosti operního děje a umožňuje pochopením historických souvislostí oživit plnou esetickou působivost díla pro současnost.
Historik Jiří Suk v knize Labyrintem revoluce: Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize pojednává o československé listopadové revoluci roku 1989 syntetickým způsobem, na základě důkladného studia, s kritickým nadhledem.
Kniha představuje jedinečný pokus o rekonstrukci slovanské mytologie a slovanského náboženství. Giesztor v ní zkoumá panteon slovanských bohů, rituály spojené s jejich uctíváním, včetně střetávání se slovanských náboženství s křesťanstvím.
