Nic není tak černé, aby se na to nešlo dívat růžovými brýlemi
„Až umřu, kluci,“ říkám svým synům, „chci, abyste věděli, že jsem byla šťastná, protože já dovedla být šťastná za všech okolností.“
Žena filmového kritika znovu zasahuje! Naše bránice i naše srdce… Tentokrát jsou její (sebe)ironické a vtipné blogové příspěvky řízením osudu rámovány kritikovými bizarními zraněními i pandemií koronaviru.
Skončíš v nenáviděné práci v ofisu, začneš chápat, že podobnou přítrž by si zasloužilo i tvé manželství, konečně se odvážíš vnímat sama sebe a své potřeby a bum! Zjistíš, že jsi zase těhotná. Tak by se dal shrnout začátek takzvaného období temna mého života.
Ve své knize, která je víc než jen memoárovou literaturou, nám Edith Egerová předkládá nejen napínavý a působivý příběh vlastního života, ale také inspirativní příběhy svých pacientů.
Nesmírně čtivá, ale badatelsky pečlivě připravená kniha ukazuje zblízka ženu, kterou známe jen na dálku, její čilou povahu, smysl pro humor a bystrý intelekt, díky nimž zvládá nejnáročnější úkoly pracovního i rodinného života.
Barvitý příběh slavné femme fatale.
Autorce se podařilo napsat životopisný román s nejvyšším respektem k historickým faktům, ale současně nesmírně niterný a strhující.
Proslulá kniha obsahuje deníkové záznamy židovské dívky, která se s rodinou za války ukrývala před nacisty ve skrýši starého domu na předměstí Amsterodamu.