Román Ryby a draci vystřelil litevskou spisovatelku Undine Radzevičiute na parnas světové literatury. Autorka v něm prolíná dva nesourodé světy, samotný název je symbolickým odkazem na křesťanskou Evropu a starobylou Čínu.
Zima roku 1945.
Čtyři mladí lidé.
Čtyři tajemství.
Druhá světová válka chýlí ke konci, poblíž Východního Pruska se tisíce uprchlíků vydalo na pouť za svobodou a většina z nich má co skrývat.
Vídeň 1908. Ačkoli Fanny Goldmannová vystudovala medicínu, pracuje pouze jako pomocnice při pitvách v ústavu soudního lékařství. Jednoho dne asistuje ohledání mrtvého bezdomovce a všimne si, že není všechno tak, jak policie uvádí.
Válka, která přinesla nesmírné utrpení a rozvrátila životy mnoha lidem, se konečně chýlí ke konci, ale brzy je zřejmé, že nic už nebude takové jako dřív.
K převyprávění životního příběhu sv. Anežky autorku přinutila otázka, co vedlo dceru českého krále Přemysla Otakara II., o jejíž ruku žádal sám císař, k rozhodnutí vzdát se světské moci, tělesné lásky a stát se jeptiškou.
Mladý rytíř Jiří Adam z Dobronína se stane písařem Královské komory a jeho úkolem je dohlížet na pořádek v Údolí svatého Jáchyma, kde se podařilo nalézt stříbro.
Druhý díl se odehrává v letech 1416 až 1425. Rodina Prokopů se rozrůstá a každý její příslušník hledá štěstí jinde; nacházíme je v Táboře, mezi umírněnými pražany, na straně Rožmberků i v řadách pronásledovaných řeholníků.